BOSKOVIC ČERNOHORSKÝ Ladislav z ?1455-25.6.1520

Z Personal
Ladislav z BOSKOVIC ČERNOHORSKÝ
Narození asi 1455
Úmrtí 25.6.1520
Místo úmrtí Letovice
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel

1- Matematik

z BOSKOVIC ČERNOHORSKÝ, Ladislav, * asi 1455 ?, † 25. 6. 1520 Letovice, olomoucký kanovník, probošt a děkan, nejvyšší moravský komorník, humanista

Příslušník starého moravského panského rodu. Potomek moravského komorníka Václava Černohorského z Boskovic († 1482) a Kunhuty z Kravař († 1510). Roku 1493 se oženil s Magdalénou Berkovou z Dubé. V mládí byl ovlivňován olomouckým biskupem Tasem z Boskovic. Získal vynikající vzdělání. 1470–71 studoval na univerzitě ve Vídni, poté na severoitalských univerzitách v Pavii, Padově, Bologni a 1481–82 ve Ferraře. Tam se seznámil s Bohuslavem Hasištejnským z Lobkovic. 1482 navštívil Řím, 1483 se vrátil na Moravu. V Itálii patrně získal nižší kněžské svěcení. Byl předurčen pro církevní kariéru. Začínal jako olomoucký kanovník, 1481–83 byl vesprémským proboštem (Uhry), 1483–86 brněnským proboštem, 1484–87 děkanem vratislavské kapituly (Slezsko). Po návratu z Itálie působil v Uhrách ve službách krále Matyáše Korvína. Po smrti bratra Jaroslava 1485 z Matyášových služeb odešel, sekularizoval se a převzal správu rodového majetku. „Studia humanitatis“, prostředí uherského dvora i severoitalských měst mělo zásadní vliv na formování jeho humanistických zájmů. Po svém návratu přinesl a uvedl na Moravu nový výtvarný sloh a životní styl. 1485 získal Moravskou Třebovou a přenesl tam své sídlo. 1490–97 dal přestavět starý, soudobým rezidenčním zvyklostem nevyhovující hrad v jihovýchodní části města. Přestavba měla pozdně gotický charakter s raně renesančními prvky – dokladem tohoto stavebního slohu je portál z roku 1492 a mramorové portrétní medailony Ladislava a jeho manželky z roku 1495. Podporoval stavební proměnu města, které přerostlo v hospodářské a kulturní centrum celého panství. Od poloviny 80. let je B. doložen v zemských úřadech na Moravě. 1486–1520 zasedal na zemských sněmech a soudech v Brně a Olomouci, 1496–1506 a pak 1516–20 byl nejvyšším moravským komorníkem, 1516 olomouckým krajským hejtmanem. Od 90. let působil ve službách krále Vladislava Jagellonského. 1490 se spolu s Ctiborem Tovačovským z Cimburka, Vratislavem z Pernštejna, Janem Berkou z Dubé a dalšími účastnil sněmu v Šumburku, kde se jednalo o přijetí Vladislava za panovníka i na Moravě. Na severozápadní Moravě vybudoval rozsáhlé dominium. Základ tvořila panství Boskovice a Moravská Třebová, k nim byly 1505–17 připojeny Letovice, Městečko Trnávka, Zábřeh, Ruda nad Moravou, Úsov, Litovel a Tatenice. B. byl umírněný katolík. Stal se členem několika řádových konfraternit, už 1463 byl s rodiči a sourozenci přijat k vídeňským minoritům. Podporoval církevní řády, především minority (Vídeň, Brno), dominikány a celestiny (Ojvín u Žitavy). Na svých panstvích se snažil obnovit církevní správu, 1486 požádal administrátory olomouckého biskupství Jana z Olomouce a Aleše z Jihlavy o obsazení uprázdněné fary ve Starém Městě. 1509 udělil farářům na moravskotřebovském a boskovickém panství odúmrť. Přestavěl kostel sv. Jakuba Většího v Boskovicích (1493–1527), sv. Kateřiny ve Starém Městě (1516) a sv. Jiří v Kunčině (po 1519). Vlastnil unikátní sbírku rukopisů, prvotisků a paleotypů italské, švýcarské, německé a francouzské provenience. Původně měla přes 200 svazků. Byly mezi nimi překlady řeckých autorů Platóna, Plutarcha, Ptolemaia a Strabona, díla římských spisovatelů Cicerona, Ovidia, Iuvenala, Plauta, Vergilia, Terentia, Silia Italica, Martiala, Calpurnia, Lucana, Quintiliana, Diomeda, Apuleia ad., kompletní vydání spisů sv. Jeronýma, překlady novozákonních listů apoštola Pavla, díla Pseudo-Dionysia Areopagity a spisy italských a německých humanistů L. Vally, M. Ficina, P. Braccioliniho, M. A. Sabellica, J. Reuchlina ad. Vlastnil rovněž několik rukopisů, např. známou Bibli boskovickou nebo Ovidiovy Heroiny. V některých knihách se dochovaly řecky a latinsky psané vlastnické poznámky a přípisky nebo B. heslo – „Bůh, moje naděje“. Také vlastnil sbírku zbraní, uměleckých předmětů, hudebních nástrojů a zeměměřičských a astronomických přístrojů. Z nich se zachovala pouze vlámská tapiserie z 1506 s antickým motivem Ífigenie u Taurů. B. patřil ke známým humanistům. Augustin Olomoucký jej spolu Bohuslavem Hasištejnským z Lobkovic a Oldřichem z Rožmberka považoval za předního znalce latinské a řecké literatury mezi šlechtici Českého království. Švýcarský humanista Rudolf Agricola ml. se po návštěvě moravskotřebovského zámku 1516 pochvalně vyjádřil nejen o B. knihovně a sbírkách, ale také o jeho vzdělanosti. B. se zajímal také o astrologii a astronomii. Vratislavský lékař a astrolog Bartoloměj Mariensüss z Packova mu dedikoval své pojednání Expositiones in Ephemeridus et tabula mansionum, vydané 1481 jako předmluva k Regiomontanovým Ephemeridám. Zmínil se přitom, že si B. sám vyžádal napsání tohoto traktátu blízkého jeho astrologickým zálibám. Erfurtský humanista Henrich Schreiber mu připsal svůj spis Libellus de compositione regularum pro vasorum mensuratione vydaný 1518 ve Vídni. B. zemřel na zámku v Letovicích při cestě na zasedání zemského soudu v Brně a byl pohřben v rodové hrobce v minoritském klášteře v Brně.

L: J. E. Horky, Prothasius Bischof zu Olmütz und seine Neffen, in: Archiv für Geographie, Historie, Staats- und Kriegskunst 10, 1819, s. 417n.; A. V. Šembera, Historie pánů z Bozkovic a hradu Bozkova v Moravě, 1836, passim; týž, Páni z Boskovic a potomní držitelé hradu boskovického na Moravě, Vídeň 1870, passim; OSN 4, s. 426n.; G. Bauch, Rudolphus Agricola Junior. Ein Beitrag zur Geschichte des Humanismus im deutschen-polonisch- ungarischen Osten, Breslau 1892, rejstřík; J. Truhlář, Humanismus a humanisté v Čechách za krále Vladislava II., 1894; J. W. Nagl – J. Zeidler, Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte, Wien 1899, rejstřík; A. Czerny, Das alte Schloss zu Mährisch-Trübau und sein Portal, in: Mitteilungen des maehrischen Gewerbe-Museums 19, 1901, s. 48n.; týž, Die Bildnisse Ladislaw’s von B. und seiner Gemahlin im Schlosse zu Mährisch Trübau, in: Mitteilungen des maehrischen Gewerbe-Museums 19, 1901, s. 121n.; M. Grolig, Bibliothek des Ladislaus von Boskowitz in Mährisch Trübau, in: Mitteilungen des Österreichischen Vereins für Bibliothekswesen 7, 1903, s. 149n.; F. Zapletal, Z prvních projevů renesance na Moravě, in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 40, 1928, s. 146n.; J. Pilnáček, Staromoravští rodové, Vídeň 1930, passim; A. Birkenmajer, Astronomowie i astrologowie śłązcy w wiekach średnich, Katowice 1937, rejstřík; E. Schaffran, Zwei Bildnissreliefe am Schloss von Mährisch Trübau, in: Zeitschrift für Ostforschung 4, 1955, s. 2n.; B. Lifka, Staré knihovny v Moravské Třebové, in: Moravská Třebová, 1957, s. 45n.; I. Goleniščev-Kutuzov, Itaľjanskoe vozraždenie i slavjanskie literatury XV-XVI vekov, Moskva 1963, rejstřík; M. Flodr, Die griechische und römische Literatur in tschechischen Bibliotheken im Mittelalter und Renaissance, 1966; F. Palacký, Dějiny národu českého, 1968, passim; J. Skutil a kol., Boskovické listiny a listy, 1972; K. Dola, Wrocławska kapituła katedralna w XV wieku, Lublin 1983; H.-B. Harder, Zentren des Humanismus in Böhmen und Mähren, in: Studien zum Humanismus in den böhmischen Ländern 1, Köln–Wien 1988, s. 21n.; P. Wörster, Der Olmützer Humanistenkreis unter Stanislaus Thurzó, in: Studien zum Humanismus in den böhmischen Ländern 1, Köln–Wien 1988, s. 45n.; I. Hlobil – E. Petrů, Humanismus a raná renesance na Moravě, 1992 (anglicky 1999); P. Wörster, Humanismus in Olmütz. Landesbeschreibung, Stadtlob und Geschichtsschreibung in der Hälfte des 16. Jahrhunderts, Marburg 1994; J. Muk, Gotickorenesanční přestavba hradu v Mor. Třebové, in: AUC, Philosophica et historica 3–4, 1995; Z. Měřínský, Černohorští z B. na vídeňské univerzitě v pozdním středověku a raném novověku, in: Nový Mars Moravicus, 1999, s. 285n.; Á. Szalay Ritoókné, Egy ideális fejedelem és ideális városa a Morva reneszánc kezdetén, in: Nympha super ripam Danubii, Budapest 2002, s. 147n.; J. Šmeral, Dva „nové“ rukopisy z knihovny Ladislava Černohorského z B., in: Moravskotřebovské vlastivědné listy 15, 2004, s. 33n.; týž, Ladislav Černohorský z B. – čtenář nebo sběratel?, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska, 2005, s. 125n.; týž, Záhada růže vyřešena? Několik poznámek k interpretaci heraldické výzdoby rytířského sálu zámku v Moravské Třebové, in: Moravskotřebovské vlastivědné listy 16, 2005, s. 9n.; A. Kalous, Služba Boskovických u Matyáše Korvína, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Historica 33, 2005 (v tisku).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Šmeral