BRADÁČ Bohumír 31.5.1881-20.10.1935

Z Personal
Bohumír BRADÁČ
Narození 31.5.1881
Místo narození Židovice u Kopidla
Úmrtí 20.10.1935
Místo úmrtí Židovice u Kopidlna
Povolání

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

BRADÁČ, Bohumír, * 31. 5. 1881 Židovice u Kopidlna, † 20. 10. 1935 Židovice u Kopidlna, politik

Pocházel ze selské rodiny a po absolvování vyšší hospodářské školy spravoval rodinný statek na Jičínsku, kde byla produkce orientována na pěstování cukrové řepy. Vedle toho byl veřejně činný jako starosta v rodné obci a člen okresního zastupitelstva Jičín. Patřil mezi zakládající členy 1902 ustavené Ústřední jednoty českých řepařů a v období před první světovou válkou byl jejím čelným funkcionářem. 1908–10 vedl s tehdejším vedoucím představitelem agrární strany Antonínem Švehlou boj proti nevýhodným podmínkám dodávek řepy do cukrovarů. 1909 se stal členem výkonného výboru agrární strany a patřil mezi blízké Švehlovy spolupracovníky. V posledních předválečných volbách 1911 byl zvolen poslancem říšské rady ve Vídni, kde působil po obnovení její činnosti až do konce války. Stal se zapisovatelem klubu českých agrárních poslanců a mj. spolu s dalším agrárním poslancem Karlem Viškovským usiloval o vydání zákona, který by umožnil kontrolu kartelů a zásahy proti nim. 1912 byl zvolen za Jičínsko poslancem českého zemského sněmu. Po vzniku Československa se stal členem Revolučního národního shromáždění a předsedou Svazu selských jízd. Jeho hlavní aktivity 1920–35 souvisely především s funkcí poslance agrární strany za mladoboleslavský kraj. V poslanecké sněmovně působil 1920–29 jako předseda rozpočtového výboru a zasloužil se o to, že v průběhu dvacátých let byly postupně odbourány neproduktivní státní výdaje a rozpočet Československé republiky se tak stal v jejich druhé polovině vyrovnaným. 1926–29 byl předsedou politické osmy stran vládní koalice a z titulu této funkce i členem předsednictva výkonného výboru agrární strany. V prosinci 1929 byl jmenován ministrem zemědělství a krátce poté, v lednu 1930, vystoupil s návrhem opatření ve prospěch krizí postiženého zemědělství, který zahrnoval zvýšení agrárních cel, povinné mletí domácí pšenice, devizová omezení na dovoz obilí, odklad exekucí zadlužených zemědělců, zvýhodněné úvěrové podmínky pro zemědělce a obilní monopol. Tato opatření byla potom v první polovině třicátých let postupně realizována. V říjnu 1932 se stal ministrem národní obrany a v této funkci působil do 3. 6. 1935. Inicioval a také prosadil řadu opatření k posílení obranyschopnosti republiky, mj. zřízení Nejvyšší rady obrany státu, prodloužení prezenční služby na 24 měsíců, výstavbu letišť a vojenských objektů. V červnu 1935 byl zvolen předsedou poslanecké sněmovny, ale nedlouho poté zemřel na leukemii. B. patřil ke generaci agrárních vůdců selského původu, která za Švehlova vedení učinila z agrární strany nejdůležitější složku politické struktury meziválečného Československa. Ve straně náležel spolu s A. Švehlou k politickému středu a po Švehlově odchodu z politického života podporoval prohradní skupinu premiéra F. Udržala. Politickou činnost spojoval s hospodářskými aktivitami. Během pozemkové reformy prosazoval združstevňování lihovarů a porolničování cukrovarů. Zasedal ve vedení rolnických cukrovarů v Rožďalovicích, Sadské a Ovčárech a předsedal správní radě Rolnické vzájemné pojišťovny. Byl typem pragmatického politika, který dokázal sladit stavovské agrární zájmy s národohospodářskými hledisky a zájmy československého státu.

L: OSND 1/2, s. 705; J. Kolařík, Slovník politický a hospodářský, 1937, s. 159; Národní shromáždění v druhém desetiletí 1928–1938, 1938, s. 186n.; Kolář Elity, s. 24n.; Tomeš 1, s. 130.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vlastislav Lacina