BREIER Eduard 4.11.1811-3.6.1886

Z Personal
Eduard BREIER
Narození 4.11.1811
Místo narození Ludberg u Varaždínu (Chorvatsko)
Úmrtí 3.6.1886
Místo úmrtí Kyjovice na Moravě
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista

BREIER, Eduard, * 4. 11. 1811 Ludberg u Varaždínu (Chorvatsko), † 3. 6. 1886 Kyjovice na Moravě, spisovatel, publicista

Studoval filozofii v Záhřebu. Pak se rozhodl pro vojenskou kariéru, stal se vojákem-dělostřelcem a pobýval nejméně do 1842 ve Wiener Neustadt. 1840 publikoval svou prvotinu, povídku Der Fluch des Rabbi, jejíž vydání o rok později ve Vídni u nakladatele J. Stöckholzera von Hirschfelda mu zaručilo první velký literární úspěch. Dílo se dočkalo mnoha dalších vydání. Děj prózy situoval B. do Budína a Vídně 15. století. 1841 vydal v němčině u téhož nakladatele dvě knížky, pro něž čerpal látku z Chorvatska. Úspěšná byla zejména Die Tartaren in Croatien und Dalmatien, líčící dobu Bély IV. Od 1841 se pokoušel psát také hry, 1846 byla v Theater in der Josefsstadt hrána jeho tříaktovka Die Stiefschwester v hudební režii kapelníka Carla Bindera.

Ve čtyřicátých letech odešel B. do Prahy, kde tehdy patrně studoval medicínu. Úspěch jeho literárních děl, která koncipoval jako napodobitel E. Suea, jej však brzy vedl k tomu, aby se zcela oddal spisovatelské dráze. Etabloval se v Praze jako novinář a vydavatel listu Prager Zeitung (do 1848), roku 1848 byl redaktorem Erinnerungen a proslul jako Havlíčkův polemik. Přispíval a částečně působil i v časopisech Prager Abendblatt, Volksblatt für Böhmen, Constitutions Allgemeine Zeitung von Böhmen. 28. 3. 1848 žádal o povolení založit časopis Vlast. Populární list pro sociální zájmy Čech.

V době působení v Praze publikoval již hojně u svého vídeňského nakladatele (jistá existence ve Vídni jej nakonec po pražských novinářských neúspěších přiměla odejít tam po 1848 natrvalo), a to série historických románů jako Wien vor vierhundert Jahren (1842), pojednávající v prvním díle (Der Strolch) o době císaře Friedricha III. a v druhém o době Matyáše Korvína (Die Ungarn vor Wien), následovaly romány Die Sendung des Rabbi (1845) ze života židů ve Vídni v 15. století a román Das Buch von den Wienern (1846) s dějem z druhé poloviny 15. století. O B. prózy se začali zajímat i nakladatelé v Německu. V Lipsku vyšel 1847 román s názvem 1809, situovaný do období 1809–10 a popisující mimo jiné bitvu u Wagramu i schönbrunnský mír. Ve Vídni se stal populárním B. román Die Revolution der Wiener im 15. Jahrhundert (1850), který vydal u vídeňského nakladatele Gerolda. 1851 publikoval v Praze u I. L. Kobra komický román Die Zauberflöte. Ožehavější témata svobodných zednářů a rosenkruciánství otiskl u téhož nakladatele, ale v Táboře, zejména z doby císaře Josefa II. Wien und Rom (1851), pojednávající o cestě papeže Pia VI. do Vídně s vloženým příběhem markýze de Saint-Germain a román Die Rosenkreuzer in Wien (1852), kde se B. zaměřil na Mozarta i A. Salieriho. Ve Vídni téhož roku vydal třísvazkové dílo Die Geheimnisse von Wien, jehož zřejmou předlohou byl Sueův román Les mystères de Paris (1842). Velmi čtenými se stala i B. další díla, historická próza Der Kongress zu Wien (1854) či dobrodružný příběh z poloviny 18. století o dámě prchající z Pruska do Vídně Pandur und Freimaurer (1855). Ženské postavě věnoval také román Die Herzogin von Thury (1856), který byl rozšiřován jako kolportáž. Vydání Gesammelte Romane (1851), u nakladatele Hirschfelda ve Vídni o dvanácti svazcích, které obsáhlo práce z let 1848–51, jen potvrdilo B. velkou oblibu u čtenářstva. Do Prahy Rudolfa II. a do Vídně situoval román General Roßwurm (1861). Komickou zápletku se jménem psa Josef Kaiser, který napadl císaře Josefa II., ztvárnil v románu Josef Kaiser (1861). Do 1862 vydal B. dvanáct románů v časopise Morgenpost. O B. dobové popularitě svědčí i náklad jeho románu Die beiden Grasel, který 1854 musel být zvýšen z 18 000 na 28 000 výtisků.

B. se stal neobyčejně plodným romanopiscem historických románů, jež nazýval „Sittengemälde“ (líčení mravů) a jichž napsal víc než 60. Dějištěm se stala monarchie a rakouské dějiny. Romány se odehrávaly převážně ve vídeňském prostředí, často však B. sáhl i k prostředí Prahy či Pešti. Zpracovával dobově žádaná témata dobrodružství, intrik, pletich, podivuhodných zápletek, padělkových afér, inspiroval se tématy ze studentského života (Ein Wiener Student, 1866, román vydal ve vlastním nakladatelství) či tématy o jakobínech (Die Jakobiner in Wien, 1867), o rosenkruciánství, o svobodných zednářích, nevyhýbal se ani vampyrismu. Oblíbeným prostředím byly pro B. židovské komunity. Popisoval idealizovaný svět východního, nezkaženého židovství. Při koncipování svých prací nezřídka sáhl k dílům jiných dřívějších autorů, která přinejmenším adaptoval.

Z B. objemného díla byl 1861–64 vydán osmnáctisvazkový výbor. Patrně poslední prací B. byla sbírka představující jakýsi novodobý „norimberský trychtýř“ Naturwissenschaftliche Unter haltungen zur Förderung der Volksbildung, vydaná 1879.

D: Gesammelte Romane, Bd. 9, Wien – Leipzig, 1850; Jüdisches Athenaeum, Leipzig 1851, s. 30 (kde bibliografi e díla); Gesammelte Romane und Erzählungen, 10 Teile, Wien – Brünn 1861–62; E. B’s gesammelte Romane und Erzählungen, 4. Jg. Bd. 5, Wien 1865.

L: (udává často chybné datum úmrtí 1866): Mali hrvatsko-češki biografski leksikon (ed. J. Bošnjak – D. Karpatský – Z. Pičuljan), 2002, s. 17 a 125; OSN 4, s. 620 (s udáním místa úmrtí Čížov u Znojma); I. Singer – A. M. Friedenberg, The Jewish Encyclopedia, 2002, s. 369 (též internet jewishencyclopedia. com; s udáním data narození 3. 11. 1811); Meyers Konversationslexikon, 1885–1892, Bd. 3, s. 380, Bd. 7, s. 1028; Kosch Lit 1, s. 1009; Wurzbach 2, s. 129.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha.

Marcella Husová