BROŽ František 10.4.1896-21.7.1962

Z Personal
František BROŽ
Narození 10.4.1896
Místo narození Praha
Úmrtí 21.7.1962
Místo úmrtí Praha
Povolání

61- Pedagog 77- Hudební skladatel

78- Hudební interpret

BROŽ, František, * 10. 4. 1896 Praha, † 21. 7. 1962 Praha, hudební skladatel, dirigent, hudební pedagog

Vystudoval v Praze reálku (1911) a hru na housle na konzervatoři (1911–15 u prof. Jindřicha Bastaře). Během první světové války se dostal (také jako hudebník) do Uher, Rumunska, Vídně, Istanbulu a Smyrny. 1919 pokračoval v Praze ve studiu skladby u Josefa Bohuslava Foerstra a 1921–24 absolvoval mistrovskou školu skladby u Vítězslava Nováka. Krátce působil v Praze jako sbormistr a violista orchestru České filharmonie. 1924 založil hudební školu v Hranicích na Moravě, na níž vyučoval. Vedl tam též orchestr a sbor, s nímž 1928/29 podnikl zájezd do balkánských států a Istanbulu. 1940 přesídlil do Prahy, učil na gymnáziu, na hudební škole Unie českých hudebníků a dirigoval operní soubor Studio. 1945 působil na konzervatoři jako profesor hudební teorie, od 1955 též kompozice. 1947–50 byl lektorem pražské AMU.

Jako skladatel udržoval kontakt s hudebníky své generace a jeho komorní díla byla prováděna ve 30. letech na koncertech spolku Přítomnost, během války též na večerech Sdružení pro soudobou hudbu, po válce v Klubu českých skladatelů. Také B. práce pro velké obsazení byly provedeny (předehra Faëthon, 1924; Orchestrální suita, 1939; Symfonie, 1954). Za balet Pokušení sv. Antonína (1934, proveden v Ostravě 1937) získal cenu České akademie věd a umění. Byl pokládán za skladatele spíše konzervativního, jehož autorská zběhlost a instrumentační obratnost převyšovala invenci a tvůrčí osobitost. Vydal učebnici generálbasu a continua (1948); jeho drobnější skladby byly uloženy v Hudebním oddělení Národní knihovny v Praze. B. pedagogická a interpretační aktivita měla značný význam.

L: F. B., in: Rytmus 1, 1935/36, s. 68; tamtéž 6, 1940/41, s. 64 (koncerty); F. B., in: Hudební rozhledy 9, 1956, s. 299; nekrolog in: tamtéž 15, 1962, s. 652; Č. Gardavský, Skladatelé dneška, 1961, s. 45; Pazdírek, s. 112; HS 1, s. 139 (se soupisem díla a další literatury).

Jitka Ludvová