BUKOWSKÝ Vilém 24.9.1831-19.3.1899

Z Personal
Vilém BUKOWSKÝ
Narození 24.9.1831
Místo narození Sedlec u Tábora
Úmrtí 19.3.1899
Místo úmrtí Praha
Povolání 29- Stavař

BUKOWSKÝ, Vilém, * 24. 9. 1831 Sedlec u Tábora, † 19. 3. 1899 Praha, technik, pedagog

Absolvoval reálku a 1850 techniku v Praze. Po ukončení studia vstoupil do státní služby. Pracoval nejprve jako asistent na stavebním inspektorátu ve Štýrském Hradci. 1855 přestoupil na stavební ředitelství do Vídně, kde se osvědčil především při budování železničních mostů. 1863 byl jmenován inženýrem a železné mosty začal nejen navrhovat, ale i stavět (např. 1857–59 mosty přes Ipeľ a Hron nedaleko uherské Ostřihomi). Současně publikoval práce z oboru silničního a železničního stavitelství. Po zahájení českojazyčných přednášek na pražské technice byl B. 1865 jmenován profesorem vodního, silničního a železničního stavitelství. Řadil se k zakladatelům tohoto oboru na české inženýrské škole. Vedle pedagogické činnosti publikoval studie především ve Zprávách Spolku architektů a inženýrů v Království českém. Do SIA, který byl založen 1865, vstoupil o dva roky později, stal se členem předsednictva a od 1872 stál v jeho čele. 1870 se účastnil porady na ministerstvu obchodu ve Vídni o bezpečnostních předpisech železných mostů železničních, která se uskutečnila po zřícení Schifkornova mostu přes řeku Prut na lvovsko-černovicko-jaské dráze v březnu 1868. Od 1870 prováděl B. také pokusy se stavebním kamenem, po jejichž ukončení navrhl konstrukci kamenných konzol pražského Národního divadla. Jednalo se o první experimenty tohoto druhu v Čechách a výsledky byly publikovány ve Zprávách Spolku architektů a inženýrů v Čechách. B. se stal členem dozorčí komise pro stavbu Palackého mostu Praze, 1875 prosadil návrh na stavbu klenutého mostu. 1878 byl členem komise pro zavádění pitné vody v Praze a 1885 poroty veřejné soutěže na návrh výstavby pražských stok. 1879 se stal vládním radou. Patřil i k dlouholetým členům vídeňského Spolku rakouských inženýrů a architektů a Akademického čtenářského spolku v Praze. V osmdesátých letech ho postihla nervová choroba, po krátkém zlepšení se ještě nakrátko vrátil na techniku, ale 1892 odešel definitivně na odpočinek.

D: Langers Brückenkonstruktionen, in: Zeitschrift des Österreichischen Ingenieuro- und Architektenvereines, 1859; Schifkornsche Brücke, in: tamtéž, 1865; Lehrgerüste für gewölbte Brücken, in: tamtéž, 1870; O pevnosti českého kamene, in: Zprávy Spolku architektů a inženýrů v království Českém, 1870, s. 33n.; Grafické určení deformace konstrukcí příhradových, in: tamtéž, 1880, s. 27.

L: Přehled přednášek na C. k. českém polytechnickém ústavu v Praze. Pro školní rok 1876/77, 1876, s. 15; J. Petrlík, Zemřel prof. B., in: Technický obzor, 1899, s. 94; A. V. Velflík, Dějiny technického učení v Praze s dějinným přehledem 2, 1910, s. 38n.; ČVUT 1, s. 329n., 2, s. 35n., s. 220n.; 180 let přednášek železničního stavitelství, in: Acta polytechnica 18 (6/2), 1988, s. 30n.; L. Votruba, Stručný historický vývoj Stavební fakulty ČVUT 1907–1995, 1996, s. 8.

P: Archiv ČVUT Praha, fond Česká vysoká škola technická (Český polytechnický ústav), 1869–1920. Katalogy studentů 1848, 1849, Protokoly ze zasedání profesorských sborů 1869–1890, karton 1, 2, 3.

Jiřina Masnerová