CÍGLER Matěj 27.2.1867-27.10.1917

Z Personal
Matěj CÍGLER
Narození 27.2.1867
Místo narození Hamr u Českých Budějovic
Úmrtí 27.10.1917
Místo úmrtí Brno
Povolání 21- Odborník rostlinné výroby

CÍGLER, Matěj, * 27. 2. 1867 Hamr u Českých Budějovic, † 27. 10. 1917 Brno, pomolog, zahradník, pedagog

Pocházel z rodiny zedníka. Patrně se vyučil zahradníkem v Hluboké nad Vltavou a pak absolvoval Zemský pomologický ústav v Praze-Tróji. Delší dobu praktikoval a pracoval v několika zahradnických podnicích. Složil zkoušku učitelské způsobilosti pro nižší ovocnicko-vinařské školy. Přijal místo asistenta Zemského pomologického ústavu v Praze-Tróji a od 1896 odborného učitele zahradnictví a správce školních pokusných zahradních objektů a skleníků na Zemském vyšším hospodářském ústavu (akademii) v Táboře. Nakonec se stal 1902–10 ředitelem tehdejšího Českého pomologického ústavu v Bohunicích u Brna (dnes střední odborná škola zahradnická a střední odborné učiliště Rajhrad, pracoviště Brno-Bohunice).

Po svém nástupu C. výuku reorganizoval, jednak učil ovocnictví, jednak dořešil a zorganizoval např. úkoly a akce přeroubovací, sortimentální, ochranářské, zpeněžovací i zpracování ovoce. Dal založit cvičné školní objekty na pozemcích bezplatně přidělených zemským sněmem a vysázet demonstrační kultury. Jeho zálibou byly tvarované dřeviny, zvláště svícny (kandelábry). Tím položil základ k prvnímu arboretu na ústavu i na Moravě. Kromě výsadeb se postaral o výstavbu skleníků a pořízení vnitřního zařízení školy. Vedl i její celou účetní agendu. Inicioval 1905 vznik Spolku bohunických absolventů, jemuž také předsedal a podporoval vzdělávací a sociální cíle. Korporace udržovala styky se Spolkem cizozemských zahradníků ve francouzském Chatenay. Bohunický ústav se vedle školy v Mělníku stal postupně nositelem zahradnického vědění a umění v českých zemích. Již jeho nejstarší absolventi (mj. Jaroslav Hejl, zahradník u premonstrátů v Nové Říši, Ondřej Baroš, ovocnář a učitel, Jan Jandl, vrchní zahradník a učitel) nacházeli nejlepší uplatnění daleko za hranicemi své vlasti, hlavně ve Francii a v Rusku, ale i v zámoří. Často obsazovali místa zahradníků-ovocnářů v síti hospodářských škol všech stupňů na Moravě, pracovali jako okresní pomologové a činovníci různých ovocnických spolků.

Svou kariéru C. dovršil 1911–17 jako inspektor ovocnictví a zelinářství u českého odboru Zemědělské rady pro Markrabství moravské v Brně. V této funkci dále podporoval bohunickou školu a její absolventy. Vydal pouze dvě práce: vlastním nákladem Pěstování ovocných stromů ve tvaru keřovitém (1907) a Jednotné třídění a balení ovoce (1911). Byl prohlášen čestným občanem Bohunic (dnes Brno-Bohunice).

L: Zahradnický a ovocnicko-vinařský slovník naučný 1, 1934, s. 283; MSB 1, s. 80; 25 let Zemského ovocnicko-zahradnického ústavu v Brně-Bohunicích, 1925, s. 5n.; M. Vávra, Vývoj ovocnicko-vinařského a zahradnického spolku moravského od roku 1816 do dneška, in: Sborník VŠZ Brno, řada 1, Spisy fakulty agronomické 18, 1970, s. 733n.; A. Verbík, Zemědělské instituce v letech 1848–1900 v českých zemích, in: Vědecké práce Zemědělského muzea 18, 1978, s. 143n.; J. L. Peiker, K dějinám Českého pomologického ústavu v Brně-Bohunicích, in: Dějiny věd a techniky 19, 1986, č. 2, s. 91n.; H. Kokešová, „V úctě podepsaný…“ K působení Karla Němce na Vyšší hospodářské a hospodářsko-průmyslové škole v Táboře a v Zemském pomologickém ústavu v Tróji, in: Paginae historiae 11. Sborník Státního ústředního archivu v Praze 2003, s. 90n.

P: SOA Třeboň, matrika narozených římskokatolického farního úřadu Hluboká nad Vltavou, 1853–1868, fol. 188; NA Praha, fond Zemský výbor III 1874–1928, sign. XVI, 8/4, kart. 6940, složka C. M.; tamtéž, fond ZÚs- Hospodářská akademie Tábor, kart. 46 (prelimináře a zápisy z jednání školy); tamtéž, fond Kuratorium zemských vyšších hospodářských akademií Děčín- Libverda a Tábor, Vyšší hospodářská akademie Tábor, inv. č. 53, kart. 53 (konkursní záležitosti C. M.); Archiv města Brna, fond M 280 Zemědělská mistrovská škola, odbor zahradnický, Brno-Bohunice.

Gustav Novotný