CINCIBUS Josef 16.3.1906-30.9.1980

Z Personal
Josef CINCIBUS
Narození 16.3.1906
Místo narození Praha
Úmrtí 30.9.1980
Místo úmrtí Praha
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 422-423

CINCIBUS, Josef, * 16. 3. 1906 Praha, † 30. 9. 1980 Praha, rozhlasový pracovník

První reportér Československého rozhlasu, vystudoval po maturitě na holešovické reálce Vysokou školu obchodní v Praze (1927–32). Dokončil ji v době hospodářské krize, a tak zůstal rok bez zaměstnání. Krátkou dobu pracoval jako praktikant ve smíchovských sklárnách Inwald, 1935 se stal rozhlasovým hlasatelem. Postoupil na místo tajemníka slovesného programu a jako první profesionální pracovník Československého rozhlasu připravoval reportáže z významných politických a kulturních událostí, jakými byly korunovace britského krále Jiřího VI. (1937), pohřeb T. G. Masaryka (1937), Všesokolský slet 1938 či uložení ostatků K. H. Máchy na Vyšehradě (1939). C. zorganizoval a 1938–40 vedl oddělení reportérů, kde využíval spolupráce rozhlasových redaktorů (např. F. Kocourka) a externistů, k nimž patřil např. spisovatel František Kožík nebo cestovatel a motoristický odborník F. A. Elstner. 1941 se stal vedoucím oddělení aktualit a do 1942 zástupcem nacisty dosazeného říšského vedoucího programu Horsta Pabela. V té době řídil rozsáhlý projekt Doba – práce – události (1941–45), v němž vznikaly politicky neutrální reportáže z každodenního života. V období protektorátu připravil knižní medailony o rozhlasovém působení Terezie Brzkové, Hany Vítové a Jaroslava Marvana. C. herecký talent také využil režisér J. A. Holman pro vedlejší role ve filmech Modrý závoj (1941) a Velká přehrada (1942). Pro účast v odbojové práci byl C. v březnu 1945 zatčen a do 5. 5. vyšetřován gestapem, které zjistilo, že připravoval gramofonové nahrávky pro vysílání výzev k povstání. Po osvobození se vrátil k reportérské práci a zprostředkovával posluchačům mnohé z významných událostí v osvobozené republice, např. návrat prezidenta Beneše z exilu, první zasedání Prozatímního národního shromáždění ad. Po politických prověrkách, které v Československém rozhlasu proběhly v září 1950, musel odejít. Působil potom jako redaktor mluveného slova v Supraphonu (1950–71) a pod jeho péčí vznikla řada gramofonových desek, které zachovaly umění předních českých herců. Patří k nim zejména nahrávky Haškova Dobrého vojáka Švejka v podání Jana Wericha.

D: Před mikrofonem je Hana Vítová, 1943; Na vlnách všech barev s T. Brzkovou, 1944; Černá hodinka s Jaroslavem Marvanem, 1944; Gramofonová deska a Jan Werich, 1964.

L: Neviditelní, in: Náš rozhlas 13, 1946, č. 27, s. 3; Tomeš 1, s. 171; R. Běhal, Kdo je kdo v sedmdesátileté historii Českého rozhlasu, 1996, s. 50; Knapík, s. 64; E. Ješutová a kol., Od mikrofonu k posluchačům, 2003, passim.

Miloslav Martínek