CINKE Karel 21.8.1907-5.12.1988

Z Personal
Karel CINKE
Narození 21.8.1907
Místo narození Radovesice u Lovosic
Úmrtí 5.12.1988
Místo úmrtí Praha
Povolání 21- Odborník rostlinné výroby

CINKE, Karel, * 21. 8. 1907 Radovesice u Lovosic, † 5. 12. 1988 Praha, zahradník, šlechtitel květin

Pocházel ze zahradnické rodiny a stejně jako děd a otec se věnoval tomuto povolání. Po ukončení obecné školy v Lounech nastoupil do učení v zahradě svého otce, odkud přešel do zahradnictví Františka Kalaše v Hříškově u Loun. Tam získal hlavně zkušenosti s pěstováním růží. Po vyučení studoval na Vyšší ovocnicko-vinařské a zahradnické škole v Mělníku, kterou ukončil 1927. Po prezenční vojenské službě odjel na zkušenou do Francie, kde absolvoval další odbornou praxi. Pracoval v broskvoňových sadech a ovocných školkách v okolí Toulouse, pak byl zaměstnancem květinářského závodu firmy Trufault ve Versailles. 1932 se vrátil do Čech a hodlal projektovat a zakládat soukromé zahrady. V Lounech se v tomto roce také oženil s Annou, roz. Babickou, a spolu vychovali dva syny. Na zařízení projekčního závodu neměl dostatek peněz, a proto si v polovině třicátých let najal malý pozemek ve Veltěžích nedaleko Loun. Tam založil a vybudoval zahradnictví se skleníky a pařeništi a nabízel široký sortiment květin. Později pozemek koupil. Nemohl rozšiřovat pěstební plochy, a proto založil 1943 nový podnik na pozemku bývalé pískovny v Dobroměřicích u Loun, kde pěstoval květiny i zeleninu. 1945 se ujal správy zahradnického závodu německé firmy Kidery-Preisner v Žatci specializovaného na pěstování trvalek. Ten již 1947 vlastnil, vybudoval nové skleníky a kotelnu. Krátké období jeho samostatného hospodaření skončilo 1949. Pak objekt převzaly postupně žatecké komunální služby, státní statky, Výzkumný ústav chmelařský, Šlechtitelský podnik Doksany a nakonec Sempra Praha. Po celou dobu však stále stejný zahradnický podnik nejen vedl, ale postupně ho i zveleboval a vytvořil z něj významnou šlechtitelskou stanici na vysoké odborné a technické úrovni. Z žateckých výpěstků pocházelo přibližně osmdesát procent sortimentu chryzantém pěstovaných v tehdejším Československu. Byla zaznamenána výroba až pěti milionů kusů řízků chryzantém ročně. Nově vyšlechtěné odrůdy (mj. Elektra, Puritán a Brilant) se plně osvědčily a patřily k velkým úspěchům českého květinového šlechtění. Dále se C. zabýval šlechtěním letních fi al, z nichž vynikla odrůda Žatecká bílá. Na vysoké úrovni bylo i udržovací šlechtění mj. petúnií, begonií semperflorens, frézií a karafiátů.

Vedle odborné práce byl C. po celý život činný v zahradnických spolcích. Po návratu z Francie působil až do 1945 jako jednatel a později předseda Společenstva zahradníků v Lounech a do 1948 předsedal Společenstvu zahradníků v Žatci. Zasedal i v celostátním výboru zahradnických společenstev, přijal členství ve zkušební komisi pro učňovské i mistrovské zahradnické školy a spolupracoval s A. Horynovou v komisi pro zhospodárnění prací v zahradnictví při tehdejší Československé akademii zemědělských věd. Udržoval také kontakty s organizacemi zahrádkářů, prováděl odbornou poradenskou činnost a zveřejnil několik zlepšovacích návrhů. Navrhl např. výrobu rašelinových květináčů, jež měla velký hospodářský význam, ve sklenících topil plynem a přihnojoval ovzduší kysličníkem uhličitým. Publikoval značný počet článků v odborných časopisech (mj. Zahradnické listy). 1972 odešel do výslužby a přestěhoval se do Průhonic. Tam vypomáhal v tehdejším Botanickém ústavu ČSAV. V tradici rodinného podnikání pokračuje v Žatci starší ze synů ing. Petr C.

L: M. Vacková, K. C. – šlechtitel chryzantém, in: Zahradnické listy 65, 1972, č. 11, s. 351.

Gustav Novotný