CRHA Václav Antonín 27.9.1836-8.9.1905

Z Personal
Václav Antonín CRHA
Narození 27.9.1836
Místo narození Kopidlno
Úmrtí 8.9.1905
Místo úmrtí Třebechovice pod Orebem
Povolání

63- Spisovatel 68- Redaktor nebo žurnalista

64- Překladatel

CRHA, Václav Antonín, * 27. 9. 1836 Kopidlno, † 8. 9. 1905 Třebechovice pod Orebem, spisovatel, novinář, literární kritik, překladatel

Otec byl tkalcovským faktorem. 1848–56 studoval C. na gymnáziu v Hradci Králové, pak do 1861 klasickou filologii na pražské univerzitě. Na konci 50. let debutoval epigonskými baladami a milostnými verši (Lumír, 1858, almanach Růže, 1860 aj.), českým dívkám věnoval cyklus s ohlasy skladeb Rukopisu královédvorského s připojeným přehledem české literatury, vlastenecky laděný Májový sen (1862). V dobovém duchu skládal i deklamovánky a jiné příležitostné básně, překládal z němčiny a polštiny frašky a veselohry. Své básně otiskoval v Nerudových Obrazech života (1859), byl i jedním z prvních recenzentů jeho Povídek malostranských. Od 1863 řídil Pozor, od 1864 deník Národ a spolupracoval s Poslem z Prahy. 1866 se stal redaktorem Pražského deníku. 1869 odešel do Brna a tam založil list Morava, který řídil v duchu moravského separatismu a protičesky (v Čechách zván Mrva). V 70. letech se věnoval hlavně psaní prózy, do svých romantických historických povídek a románů zpracovával látky z moravského středověku, husitství, třicetileté války i doby Napoleonovy. Pro přílohu a fejetonovou rubriku Moravy napsal řadu povídek jako Dvě koruny (1869), Král Matyáš Uherský před Uherským Hradištěm (1870), Bílá paní na Pernštýně (1876) aj. Tendenční, přísně moralistní a katolicky orientované byly jeho povídky určené mládeži. Té věnoval rovněž řadu gratulantů a deklamátorů. 1875 vydal básnickou sbírku Kusy mého srdce, která zahrnula výběr C. předchozí objemné tvorby. Po 1879, kdy byl list Morava (tehdy přejmenovaný již na Moravan) zastaven, se C. vrátil do Prahy na Malou Stranu a stal se odpovědným redaktorem úředního Pražského deníku, později jeho šéfredaktorem. Redaktorsky spolupracoval i s Hořickým listem (1894). Užíval pseudonymy A. Volný, Arnošt Volný. 1901 byl penzionován; pohřben byl na Olšanech.

L: Literární listy 10, 1889, s. 132; OSN 5, s. 718, 28, s. 178; nekrology in: Právo lidu 14, 17. 9. 1905, s. 256; Národní listy 45, 10. 9. 1905, č. 249, s. 3; MSN 1, s. 897; KSN 2, s. 383; F. Bačkovský, Přehled písemnictví českého doby nejnovější, 1898–99, s. 42, 49; M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 215n.; Podbrdský kraj 2, 1924, s. 105; Literární rozhledy 10, 1925–26, s. 380, tamtéž 14, 1929–30, s. 302; V. Sís, Olšanské hřbitovy, 1929, s. 153; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 456; ISN 4, s. 80; LČL 1, s. 367.

P: Biografický archiv ÚČL Praha.

Marcella Husová