DIEBL František de Paula Jan Josef 9.9.1770-13.7.1859

Z Personal
František DIEBL
Narození 9.9.1770
Místo narození Častolovice u Rychnova nad Kněžnou
Úmrtí 13.7.1859
Místo úmrtí Předklášteří u Tišnova
Povolání 21- Odborník rostlinné výroby
22- Odborník živočišné výroby
13- Geodet nebo kartograf
68- Redaktor nebo žurnalista
6- Botanik
Citace Biografický slovník českých zemí 12, Praha 2009, s. 199-200
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45441

DIEBL, František de Paula Jan Josef (též TYBL, Franz), * 9. 9. 1770 Častolovice u Rychnova nad Kněžnou, † 13. 7. 1859 Předklášteří u Tišnova, zemědělský odborník, pedagog, novinář

Pocházel z rodiny panského důchodního. Studoval na gymnáziích v Rychnově nad Kněžnou a v Litomyšli a filozofii absolvoval 1787–88 privátně v Olomouci. 1785 se podílel na vyměřování josefínského katastru a jako geometr působil od července 1788 v Líšni (dnes Brno ) při mapování lesů. Od 1790 pomáhal u otčíma Josefa Urbaniho, purkrabího v Německé Bělé (dnes Bělá nad Svitavou), a po jeho smrti 1792 tam spravoval statek a vrchnostenský úřad. Studoval odbornou zemědělskou literaturu, zvláště ovocnictví. Založil 1793 ovocnou školku. 1794 se oženil s Klárou Preissovou, s níž měl šest synů a dvě dcery. 1800–07 hospodařil na propachtovaném statku Německá Bělá a 1804–07 i na Svojanově. Zkoušel také průmyslově podnikat: 1806–07 vystavěl mezi Brněncem a Letovicemi papírnu, kterou 1814 prodal. Od 1811 byl členem brněnského Spolku šlechtitelů ovcí a od 1816 Štěpařské jednoty. Zemědělství se věnoval 1818–39, kdy dohlížel na pronajaté statky hraběte Josefa Desfours-Walderoda Potštát, Dřínov a Křetín. Své úspěchy popsal v německém spisku, který zaujal hraběte Mitrovského a ten jej povolal na brněnský Filozofický ústav. Od 1825 se tam stal suplujícím a od 1832 definitivním profesorem zemědělství a všeobecného přírodopisu, od 1843 přednášel též ovocnictví a vinohradnictví, byl prvním vysokoškolským pedagogem oboru v habsburské monarchii. Ovlivnil výrazně několik žáků, např. Jana Bílého, Františka Tomáše Bratránka, Vincenta Furcha, Františka Cyrila Kampelíka, Karla Kanduse, Františka Matouše Klácela, Johanna Gregora Mendla, Matěje Mikšíčka, Františka Vlastimila Prúdka, Františka Sušila, Karla Šmídka, Františka Dobromysla Trnku a Jindřicha Vávru. 1848 byl pověřen správou školy, ale po reorganizaci 1850 odešel do penze. Usadil se na statku Rozařín u Moutnice, poté se přestěhoval do Předklášteří u Tišnova, kde spoluzaložil 1852 okresní hospodářský spolek, v němž pracoval jako jednatel. Byl zvolen a jmenován členem 18 spolků a společností, zejména zahraničních. Krátce před smrtí obdržel zlatý záslužný kříž s korunou. D. byl pokrokovým praktikem a teoretikem, který již ve své učebnici upozorňoval, že vlastnosti rostlin je možno měnit šlechtěním. Podobně prosazoval šlechtění hospodářských zvířat, nutnost krmivové základny, využívání technických plodin, hnojení a mechanizace. Moderními metodami střídavého hospodaření chtěl docílit zlepšených výnosů. Pozornost věnoval malému (selskému) a velkému zemědělskému podnikání. Poznatky publikoval zejména v Mittheilungen der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in Brünn, od 1821 spolkovém orgánu Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přírodoznalectví a vlastivědy. Od 1823 pracoval v několika jejích sekcích. 1829 byl pověřen funkcí kustoda Františkova (dnes Moravského zemského) muzea v Brně, které Společnost spravovala, již 1832 se funkce vzdal. 1835 mu Společnost udělila stříbrnou medaili za pojednání Abhandlungen über zweckmäßige Erzeugung und Verwendung des Düngers zur Vermehrung der Bodenproduktivität a 1843 medaili zlatou za zásluhy o rozvoj zemědělské vědy.

Jako úspěšný vrchnostenský úředník s mnohaletou praxí si uvědomoval nutnost osvěty lidových vrstev, zvláště na venkově. Vydával 1842–46 Mährisch-schlesische Volkszeitschrift für Land- und Hauswirtschaft a jeho českou verzi Moravskoslezský časopis pro lid o polním, lesním a domácím hospodářství. Jednalo se o první české periodikum na Moravě. Převažovaly v něm články s hospodářskou tematikou, zveřejňoval však i literární a vlastenecké příspěvky, i když sám k národnímu proudění v české společnosti zůstával netečný. Časopis přispíval k jazykovému uvědomění venkova a měl široký okruh dopisovatelů, a to učitelů, kněží a vrchnostenských úředníků.

D: Darstellung des Zustandes der landwirthschaflichen Kultur und Geschichte dies diefälligen Fortschritte und Verbesserungen auf dem Gute Kržetin, Brünner Kreis in Mähren, nebst vorangehender Beschreibung desselben, 1828; Die Feldbaumwirthschaft, ein Mittel gegen Holzmangel und Theuerung…, 1834; Abhandlungen über die allgemeine und besondere Naturgeschichte…, 1835 (2 díly); Abhandlungen aus der Landwirthschaftskunde für Landwirthe… 1–2, 1835, 3, 1836, 4, 1841, 2. dopl. vyd. 1844; Erwiderung einer Kritik nebst einer zweiten derley Rezension der Feldbaumwirthschaft, 1836; Katechismus o chowánj owocnych stromu…, 1837, další vyd. 1840, 1843 (též německy); Beschreibung der auf dem Gute Křetin von dem k. k. Professor der Landwirthschaft Herrn F. D., als Pächter dieses Gutes, erbauten und gebrauchten zweierlei Dresch- und zweierlei Flachs- und Hanf-Brechel-Maschinen, 1839; Belehrung über den Leinbau und die Flachsbereitung…, 1842; Über die Fruchtbarkeit des Bodens und deren Bedingungen…, 1843; Lehre von der Baum-Zucht überhaupt und von der Obstbaumzucht, dem Weinbaue und der Wilden- oder Waldbaumzucht insbesondere, 1844.

L: MSN 2, s. 232; LČL 3/1, s. 330; Notizenblatt 1858, č. 8, s. 67–71; Ch. d’Elvert, Geschichte der k. k. mähr-schles. Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde, 2, 1870, s. 280–289; J. Halouzka, Z let probuzení moravského, in: Vlast 4, 1887/88, s. 17–19; H. Traub, Dieblův Moravsko-slezský časopis pro lid 1842–1846, in: Věstník KČSN 1916, s. 1–26; týž, První český časopis na Moravě, in: Duch novin, 1926, č. 9, s. 234–238; A. Kacíř, Život a dílo F. D. K 170. výročí jeho narození, in: VČAZ 16, 1940, s. 387–391; Z. Hájek, Moravský geometr F. D., in: Zeměměřičský obzor 4 (31), 1944, s. 183–186; M. Vávra, Druhý brněnský profesor zemědělství F. D. (1770–1859), in: Acta Universitatis agriculturae. Sborník Vysoké školy zemědělské v Brně (řada A), Facultas agronomica – Spisy Fakulty agronomické 20, 1972, č. 2, s. 303–312; týž, Vědecká činnost profesora zemědělství F. D. (1770–1859), in: tamtéž, č. 3, s. 479–486; týž, Profesor zemědělství F. D. (1770–1859), první český novinář na Moravě a ve Slezsku, in: tamtéž 21, 1973, č. 1, s. 153–162; týž, Profesor F. D. (1770–1859), zakladatel moravské ekonomické školy, in: tamtéž 22, 1974, č. 3, s. 575–587; G. Gabrielová, Kapitoly z dějin brněnských časopisů, 1999, s. 7–13; Z. Fišer, Od Zábavníku k Týdenníku. Trnitá cesta ke vzniku prvního českého periodika na Moravě, in: AMM, Sci. soc. 85, 2000, s. 157–193 (zvl. 173–175); V. Orel, Gregor Mendel a počátky genetiky, 2003, s. 136; J. Lužný – M. Rajnoch, Historie vysokého zahradnického školství v Lednici na Moravě, in: E. Kordiovský a kol., Městečko Lednice, 2004, s. 482–505 (zvl. 484–485); R. Červená, Rodina Trappů v Brně. V kontextu doby a současníků, 2006, s. 71 (disertační práce Filozofické fakulty MU Brno); Z. Fišer (ed.), Bublinka ze života moravského. Paměti Matěje Mikšíčka, 2007, s. 220, 224–226, 228.

P: SOA Zámrsk, sbírka matrik Východočeského kraje, římskokatolický farní úřad Častolovice, sign. 15-4, matrika narozených, oddaných, zemřelých 1765–1770, nová fol. 38r, stará pag. 75; MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 1 637, římskokatolická fara Předklášteří, matrika zemřelých sv. 3, oddíl pro Předklášteří, fol. 72.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Zdeněk Fišer