DIETRICH Ludvík 8.3.1803-11.6.1858

Z Personal
Ludvík DIETRICH
Narození 8.3.1803
Místo narození Brno
Úmrtí 11.6.1858
Místo úmrtí Olomouc
Povolání

77- Hudební skladatel

78- Hudební interpret

DIETRICH, Ludvík, * 8. 3. 1803 Brno, † 11. 6. 1858 Olomouc, hudební skladatel, citerista, kytarista

Syn zemského advokáta, rytíře Františka D., který měl v Jesenci u Konice na Prostějovsku zámeckou kapelu, v níž získal syn základní hudební vzdělání. D. vyrostl pod vlivem učitele a osvícenského kněze J. N. Schöna. Studoval gymnázium (1818–20) a lyceum (1824) v Olomouci, v Brně absolvoval filozofii (1821–23) a patrně se současně učil hudbě v ústavu Gottfrieda Riegera. Od 1830 byl učitelem hudby v Olomouci, kde se po 1830 doškoloval ve skladbě u Antonína Emila Titla. Po 1841 patřil do okruhu spisovatele a národního buditele prof. Aloise Vojtěcha Šembery, který v Brně a Olomouci propagoval českou literaturu a divadlo. Mezi D. žáky patřil hudebník Arnošt Förchtgott-Tovačovský. První tiskový ohlas zanechala 1841 D. německá píseň Bergmannslied (Hornická) v časopise Moravia. Zhudebnil verše českých básníků (K. J. Čelakovský, B. Jablonský, Jan z Hvězdy ad.) na různá témata (Vojenská, vlastenecká Píseň Moravanů) a vydal je s doprovodem kytary nebo klavíru v pěkné grafické úpravě 1843 v Olomouci jako Vlastenské písně. Skladby získaly velkou oblibu a zpívaly se v domácnostech, příležitostně i v divadle v meziaktí nebo před českým představením (podle Ch. d’Elverta se D. oženil s herečkou). Z první sbírky zlidověla v mnoha variantách píseň Moravo, Moravo na text V. Hanky – ten ji vydával za starožitnou. Z další písňové tvorby vyšly již jen jednotlivosti, v rukopise zůstaly úpravy operních árií pro kytaru. D. byl na Moravě první, kdo zhudebňoval husitské látky (balada Návrat z Kostnice na text F. M. Klácela, nezachována). Mnoho drobnějších kompozic se ztratilo spolu s jeho pozůstalostí (mj. písně na slova Rukopisu Královédvorského, asi 1842). Psal i rozměrnější skladby (mše, oratorium Jan Hus, Ouvertura, hraná v Olomouci 1842, Jagdsymphonie (Lovecká), z níž byla 1842 v Olomouci provedena v úpravě pro housle pomalá část Waldesstille [Ticho v lese] ad.). Některé kompozice jsou známy z tiskových ohlasů v Moravii a v pražském časopise Květy. Ač neměl důkladnější hudební vzdělání, stal se díky svým písním inspirovaným raným romantismem významnou osobností moravského obrození.

L: E. Meliš – J. Bergmann, Průvodce v oboru českých tištěných písní, 1863, Dodatky, s. 178 (písně č. 707–712), s. 210 (chybné biografické informace); Ch. d’Elvert, Geschichte der Musik in Mähren und Oester.-Schlesien…, 1873, s. 85 (ohlasy v tisku za života v časopise Moravia); E. Axman, Morava v české hudbě 19. století, 1920, s. 16, 21–26, 50, 77 (ohlasy v tisku za života v časopise Květy); B. Václavek – R. Smetana, Český národní zpěvník, 1940, rejstřík; V. Gregor, L. D., in: Hudební rozhledy 6, 1953, s. 293 (s bibliografií); týž, in: Sborník Krajského vlastivědného musea v Olomouci IV/B (1956/59) (seznam skladeb); B. Václavek, O lidové písni a slovesnosti, in: Spisy Bedřicha Václavka 13, 1963, s. 215, 218, 221, 314; J. Sehnal – J. Vysloužil, Dějiny hudby na Moravě, in: Vlastivěda moravská, 2001, s. 138, 141, 154, 155, 156, 158, 172; Pazdírek, s. 189; HS 1, s. 234 (bibliografie).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jitka Ludvová