DITZ Hugo 14.10.1876-3.9.1942

Z Personal
Hugo DITZ
Narození 14.10.1876
Místo narození Břeclav
Úmrtí 3.9.1942
Místo úmrtí Lodž (Polsko)
Povolání

31- Potravinář

3- Chemik nebo alchymista

DITZ, Hugo, * 14. 10. 1876 Břeclav, † 3. 9. 1942 Lodž (Polsko), chemik, pedagog

Syn obchodníka Leopolda D. a Wilhelminy, roz. Volkové. Absolvoval vídeňskou vyšší reálnou školu, potom techniku a 1902 se stal doktorem technických věd na technické univerzitě. Od 1898 působil jako asistent na německé technice v Brně v ústavu chemické technologie. 1904 se habilitoval jako soukromý docent. 1908 mu bylo přiděleno suplování chemické technologie anorganických látek na německé technice v Praze. 1910 tam byl jmenován mimořádným a 1917 řádným profesorem. Opakovaně stál v čele školy jako děkan. Podnikl studijní cesty do zahraničí (Německo, Francie, Švýcarsko, Rakousko a Maďarsko), aby se seznámil s chemickým průmyslem a technologiemi. Stal se členem vědeckých společností v ČSR a Německu (mj. Verein deutscher Chemiker a Deutsche chemische Gesellschaft v Berlíně, Deutsche Bunsengesellschaft či Chemische Gesellschaft der deutschen Hochschulen v Praze). Účastnil se chemických kongresů, např. mezinárodního kongresu pro užitou chemii ve Vídni (1898) a Paříži (1900). Na německé technice v Praze přednášel a vedl katedru chemické technologie anorganických látek až do 1938/39, kdy musel kvůli židovskému původu školu opustit. Pokus o emigraci se nezdařil a D. byl 1941 deportován do Lodže.

V rozsáhlé publikační činnosti dominovaly práce z anorganické chemie, chemicko-technické analýzy, např. halogenů a jejich sloučenin, kyseliny sírové, paliv a hořlavin (vznik a výzkum uhlí, lignitu, celulózy, fenolu). Příspěvky uveřejňoval časopisecky. Spolupracoval na Ullmannově díle Enzyklopädie der technischen Chemie (vyd. 1916–21), na Gmelinově Handbuch der anorganischen Chemie 1/2. Die Halogene (1909). Ve spolupráci s V. Hölbingem, B. M. Margoschesem a R. Mayem mu byla uznána řada rakouských a říšskoněmeckých patentů. 1914 se oženil s Francizskou, roz. Zupnikovou, s níž měl syna a dceru. Většina příbuzných zahynula během druhé světové války.

D: výběr: Die angebliche Bildung von Persilikat bei der Einwirkung von Luft auf Natriumsilikatlösungen, in: Journal für Praktische Chemie 92, 1915, s. 412–418; Die Reaktion von Oxycellulose (oxydierter Cellulose) mit Nessler-Reagens, in: Mitteilungen aus dem Laboratorium für chemische Technologie anorganischer Stoffe der Deutschen Technischen Hochschule Prag (s F. Ullrichem), 1936.

L: Birk, s. 119n. (foto); B. Mansfeld, Průvodce světem techniky, 1937, s. 112n. (foto), BL 1, s. 260.

P: Archiv ČVUT Praha, Studienprogramme der Deutschen Technischen Hochschule in Prag 1910/11–1938/39.

Vít Šmerha