DLABAČ Mikuláš 28.4.1915-1990

Z Personal
Mikuláš DLABAČ
Narození 28.4.1915
Místo narození Znojmo
Úmrtí 1990
Povolání 11- Geolog

DLABAČ, Mikuláš, * 28. 4. 1915 Znojmo, † 1990, geolog

Po maturitě v Bratislavě (1935) studoval na Přírodovědecké fakultě UK v Praze geologii u R. Kettnera. Prováděl výzkumy v barrandienu, později na jejich základě vydal (spolu s B. Boučkem 1951) Geologickou mapu okolí Prahy. O prázdninách 1937 byl na praxi v Maroku, zaměřené na průzkum ložisek železné rudy. Shromažďoval materiál k disertaci Geologické poměry území mezi Litovlí, Lošticemi, Konicemi a Náměští na Hané, převážně v území kulmské facie spodního karbonu Drahanské vrchoviny. Po uzavření vysokých škol nacisty (1939) pracoval v ropné prospekci, 1944 objevil ložisko ropy u Lužice u Hodonína v moravské části vídeňské pánve. (V té době se pro přírodní kapalné uhlovodíky užíval pojem nafta, nyní vyhrazený pro technický produkt, motorové palivo.) Po skončení druhé světové války D. dokončil studia, získal titul RNDr. a krátce působil na fakultě jako asistent u R. Kettnera. 1947 nastoupil do n. p. Československé naftové doly (vytvořeného po znárodnění průzkumných firem tohoto zaměření) se sídlem v Hodoníně, kde 1952–55 zastával funkci hlavního geologa. 1955–65 pracoval jako hlavní geolog Ústavu pro naftový výzkum (VÚN) v Brně, kde řídil výzkum perspektivních roponosných a plynonosných terciérních jednotek v ČSSR, vídeňské pánve, neogénní (mladotřetihorní) předhlubně a flyšového pásma Západních Karpat na Moravě a západním Slovensku a podunajské pánve na jižním Slovensku. Zabýval se otázkami vzniku, akumulace a geochemie ropy a zemního plynu, tektonikou pánví, interpretací geofyzikálních měření (se Z. Adamem), prováděl geologické mapování v jihozápadní části karpatské neogénní předhlubně na jižní Moravě. Vedl mapování na listech mapy 1:25 000 Šatov, Ječmeniště, Jaroslavice, Višňové a Moravský Krumlov (dokončeny 1969 až 1975, zůstaly v rukopise). Studoval sedimenty miocénu a problémy předmiocénního reliéfu. 1959 obhájil kandidátskou práci Řešení otázek akumulace nafty v sarmatu a tortonu vídeňské pánve (CSc.). Byl jedním z iniciátorů výzkumu autochtonního podloží příkrovů Západních Karpat (jihovýchodních svahů Českého masivu), který od 1963 realizoval Ústřední ústav geologický (ÚÚG).

Z týmu geologů zaniklého VÚN 1965 vznikla pobočka ÚÚG v Brně, D. se stal jejím vedoucím, od 1972 ředitelem. Jeho zásluhou bylo 1972–77 vybudováno nové sídlo brněnské pobočky. Počátkem období normalizace se neúspěšně pokusil přijmout do ÚÚG některé z pracovníků propuštěných z politických důvodů z brněnské univerzity. Po odchodu do důchodu 1976 byl oponentem výpočtu zásob ložiska ropy a zemního plynu Kostelany u Kroměříže a ložisek plynu Dolní Dunajovice u Mikulova a Gajary u Malacek na Slovensku, napsal hesla z ropné geologie do nového Encyklopedického slovníku geologických věd (J. Svoboda a kol., 1983). Celková bibliografie čítá 65 prací; nepublikované zprávy, posudky a rukopisné mapy byly uloženy v archivu České geologické služby (nástupnická instituce ÚÚG).

D. 1961–65 působil ve Stálé komisi pro naftový a plynárenský průmysl zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci, jako expert 1964 v Alžírsku a 1970–71 v Bolívii. Externě přednášel na Vysoké škole báňské v Ostravě, kde byl 1955 jmenován docentem pro obor naftové geologie, a na přírodovědecké fakultě univerzity v Brně (regionální geologii Slovenska a ropnou geologii). Patřil k předním znalcům neogénních pánví na našem území a mezi nejvýznamnější ropné geology.

D: Nový nález krušnohorských a komárovských vrstev v pražské zoologické zahradě v Tróji, in: Příroda (Brno) 23, 1939, s. 168 (se Z. Rothem); Geologické výsledky vrtných prací ve Vyškovském úvalu mezi Slavkovem a Vyškovem v roce 1943, in: Sborník Státního geologického ústavu ČSR 13, 1946, s. 23–39; Akumulace nafty a plynu v sarmatu a tortonu československé části vnitroalpské vídeňské pánve, in: Práce Ústavu naftového výzkumu (Brno) 11, 1958, č. 42, s. 1–128; Poznámky ke vztahu mezi tvarem povrchu a geologickou stavbou Podunajské nížiny, in: Geologické práce. Zošit (Bratislava) 59, 1960, s. 69–101; Die stratigraphische und tektonische Position der Erdöl- und Gaslagerstätten im Neogen der tschechoslowakischen Westkarpaten, in: tamtéž 60, 1961, s. 335–343; Nafta a plyn v československých Karpatech, in: Knihovna Ústředního ústavu geologického (Praha) 38, 1961 (s T. Budayem a kol.); Příspěvek k řešení některých otázek akumulace nafty a plynu ve starším miocénu na území vnitroalpské vídeňské pánve, in: Geologické práce, Správy (Bratislava) 22, 1961, s. 5–34; Erdölakkumulation im Wiener Becken, in: Zeitschrift für angewandte Geologie (Berlin) 8, 1962, 7, s. 344 až 348; Vztah zlomové tektoniky k litologickému vývoji souvrství v miocénu a pliocénu Podunajské nížiny, in: Věstník Ústředního ústavu geologického (Praha) 38, 1963, 2, s. 95–99; Geologická stavba autochtonního podkladu západní části vnějších Karpat na území ČSSR, in: Rozpravy Československé akademie věd, Řada matematických a přírodních věd 74, 1964, č. 1, s. 1–60 (s E. Menčíkem); Die Tiefenwässer (Erdölwässer) der westkarpatischen Neogenbecken auf dem Gebiet der ČSSR, in: Sborník geologických věd, Řada HIG 2, 1965, s. 135–162 (s M. Michalíčkem); Stav a perspektivy naftového průzkumu v Alžírské demokratické republice, in: Věstník Ústředního ústavu geologického 42, 1967, č. 1, s. 53–62; Geologická interpretace tří reflexně seismických profilů v jižní části ždánické jednotky, in: Čas. Mineral. Geol. 14, 1969, č. 1, s. 69–76 (se Z. Adamem a kol.); Vysvětlivky k mapám mocnosti a litofaciálního vývoje Podunajské nížiny, in: Zborník geologických vied, Rad Západné Karpaty (Bratislava) 11, 1969, s. 156–172 (se Z. Adamem); Dvě studie o sedimentaci v badenu (torton) vídeňské pánve na Slovensku, in: Geologické práce, Správy (Bratislava) 56, 1971, s. 89–108.

L: E. Menčík, Šedesátiny RNDr. M. D., CSc., in: Věstník Ústředního ústavu geologického 50, 1975, č. 2, s. 119–122 (bibliografie); M. Michalíček, Sedmdesát let RNDr. M. D., CSc., in: tamtéž 60, 1985, č. 2, s. 113–114; R. Musil a kol., Pleistocén. Historie výzkumů na území bývalého Československa, in: Folia Historica Faculty of Science Masaryk University Brno 69, 1999, s. 140, 146; Z. Kukal, Geologové České geologické služby 1919–2001, 2002, s. 36–37.

Pavel Vlašímský