DOBŘENSKÝ z Dobřenic Jan ?1525-27.4.1593

Z Personal
Jan DOBŘENSKÝ z Dobřenic
Narození asi 1525
Úmrtí 27.4.1593
Místo úmrtí Dobřenice u Hradce Králové ?
Povolání

21- Odborník rostlinné výroby 22- Odborník živočišné výroby

17- Veterinář

DOBŘENSKÝ z Dobřenic, Jan (též na Dobřenicích a Březnici), * asi 1525 ?, † 27. 4. 1593 Dobřenice u Hradce Králové ?, hospodářský úředník, krajský hejtman, znalec koní

Byl pravděpodobně synem Jana staršího D. z Dobřenic a Anny Malovcové z Chýnova (A. Sedláček uvedl jako rodiče Mikuláše D. a Markétu z Mečkova). Dobřenští byli starým českým vladyckým a později panským i hraběcím rodem, jehož první příslušníci se v pramenech objevili ve 14. století. Podle rodové legendy a nepotvrzených údajů V. Hájka z Libočan a B. Paprockého z Hlohol byli potomky kouřimských knížat. V průběhu 15.–18. století se rod rozdělil do několika větví.

D. pocházel z dobřenické větve a byl, stejně jako jeho stejnojmenný otec, vynikající hospodář a chovatel koní. Studoval na univerzitě v Lipsku. 1550–80 působil jako vrchní úředník či regent na několika panstvích v Čechách, zejména rodů Trčků a Smiřických. Po smrti otce zdědil 1580 rodový statek Dobřenice. Zasedal na zemském sněmu, ale žádný zemský úřad nezastával. 1548–80 byl veřejně činný jako hejtman Hradeckého kraje a krátce před smrtí se stal radou královéhradeckého purkrabského soudu. Během života vedl několik sporů, zejména s příslušníky okolní nižší šlechty a s městem Hradec Králové. S manželkou Annou vychovali čtyři dcery: Markétu, Kateřinu, Elišku a Johanku. Byl pohřben do rodové hrobky v Dobřenicích.

D. byl autorem rozsáhlého, dnes nezvěstného rukopisu v češtině Naučení urozeného a statečného rytíře pana Jana Dobřenského z Dobřenic na Dobřenicích hejtmanům dané o řízení poddaných a sirotků. První část sepsaná pravděpodobně 1550 obsahovala vlastní pojednání o správě poddaných a sirotků, rady o tom, jak se mají chovat páni ke služebníkům a služebníci k pánům, dále popisy různých druhů hospodářských písemností a také formulace přísah při konání vesnických soudů. K první části byl připojen hospodářský kalendář. Ve druhé části nazvané Hypotrophia čili zpráva o dobytku koňském a složené pravděpodobně v rozmezí 1550–80 shromáždil rady zkušených osob z městského a vesnického prostředí o chovu a léčení koní. V polovině 19. století, kdy výňatky publikoval Jan Starek, byl opis spisu uložen v knihovně neznámého obyvatele Hradce Králové. J. Kalousek rozebral text Naučení a domníval se, že byl sepsán až kolem 1615 a že do něho byly pojaty zápisky a spisy dalších autorů, zejména ze 16. století.

L: OSN 7, s. 713–716; J. Starek, Naučení urozeného a statečného rytíře, pana Jana D., hejtmanům dané o řízení poddaných a sirotkůw, in: ČNM 17, 1843, s. 426–433; týž, Zpráwa o dobytku koňském sepsaná statečným rytířem Janem D., pánem na Dobřenici a Březnici, in: tamtéž, s. 499–511; A. Rybička, Dobřenští z Dobřenic. Studie genealogická, in: PA 9, 1874, s. 431–443, 531–539; Jireček 1, s. 162–163; A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království českého 5, 1887, s. 348–350; J. Kalousek, Jana D. z Dobřenic kniha o hospodářství panském a o řízení poddaných (z roku 1550?), in: Archiv český XXII. Řády selské a instrukce hospodářské, 1905, s. 145–150; L. Skala, Naši předchůdci. Biografický slovník českého zemědělství a venkova 1, 1993, s. 80; V. Málek, Dějiny obce Dobřenice na Královéhradecku. Od nejstarších dob do roku 1945, 1996, s. 110–111; P. Mašek, Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, 1999, s. 69–71.

Vladimír Březina, Gustav Novotný