DOUBRAVA František 11.1.1822-1902

Z Personal
František DOUBRAVA
Narození 11.1.1822
Místo narození Lochovice u Berouna
Úmrtí 1902
Místo úmrtí Veselá (Ukrajina?)
Povolání

61- Pedagog 21- Odborník rostlinné výroby

22- Odborník živočišné výroby

DOUBRAVA, František, * 11. 1. 1822 Lochovice u Berouna, † 1902 Veselá (Ukrajina?), pedagog, hospodářský správce, odborný spisovatel

Narodil se v rodině učitele Ondřeje D. 1842 absolvoval reálku, poté učitelský ústav a krátce studoval i na technice, od 1845 učil v národních školách, nejprve v Terezíně u Zbiroha na Rokycansku. Díky povolání nemusel na vojnu a mohl se věnovat teorii výchovy. Od počátku profesionální kariéry preferoval výuku, která měla připravit mládež pro hospodářskou praxi v zemědělství, průmyslu i v řemeslné malovýrobě. 1848 začal uveřejňovat v Pražském denníku úvahy o problémech národního školství. Publikoval pod pseudonymem Lochovický. Jeho názory přijímalo učitelstvo většinou příznivě. 1850 se stal adjunktem hospodářské školy v jihočeském Rabíně, kde pracoval pod vedením F. Horského z Horskysfeldu (u nějž už dříve praktikoval na statku v Libějovicích), který prohloubil D. znalosti z organizace hospodářské činnosti. 1853–62 si mohl teoretické zásady ověřit při řízení rozsáhlých velkostatků v Uhrách (Nagymihály, dnes Michalovce na východním Slovensku). Vyhnul se tak z větší části konkordátní éře ve školství habsburské monarchie. 1862 opět působil v Čechách, poté co získal velkostatek Tursko (severně od Prahy) a vzápětí stál opět za katedrou, učil hospodářské nauky na reálce v Kadani. Za podpory městských úřadů prosadil vznik samostatné hospodářské školy, kterou také řídil. 1865 odešel do Tábora, kde měl zprovoznit statek vyšší hospodářské školy, 1866 se stal jeho ředitelem, profesorem školy a poté i jejím ředitelem. V Táboře publikoval praktické návody k hospodářské činnosti i organizaci odborných učilišť. 1869 opět vystřídal pedagogickou práci za praxi ředitele velkostatku v Milevsku, který patřil strahovskému klášteru (do 1874). Přispíval do Posla z Prahy, zejména články o úpravě pozemkové daně.

Další působiště našel v Rusku, kam byl povolán 1875, aby pozvedl a zorganizoval místní chmelařství. Nejprve pracoval jako hospodářský správce, později měl statek, nejprve pronajatý v Tulské gubernii (1884–89) a poté vlastní poblíž Žitomiru na dnešní Ukrajině, který koupil se synem. Místo úmrtí je uváděno jako Veselá na Rusi.

D: Návod ku pravidelnému pěstování lnu, 1866; Základní nástin organizace statku české vyšší hosp. a hosp.-průmyslové školy zemské v Táboře, 1869.

L: OSN 7, s. 878n.; MSN 2, s. 363; KSN 3, s. 479; J. Rozman, F. D., in: Zemědělská/Pôdohospodárska škola 69, 2006/07, č. 8, s. 21–22.

P: SOA Praha, matrika narozených římskokatolického farního úřadu Lochovice, sv. 8, s. 157.

Pavla Vošáhlíková