DRAHNÝ František 12.9.1879-14.12.1964

Z Personal
František DRAHNÝ
Narození 12.9.1879
Místo narození Skochovice u Nového Bydžova
Úmrtí 14.12.1964
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání

21- Odborník rostlinné výroby

22- Odborník živočišné výroby

DRAHNÝ, František, * 12. 9. 1879 Skochovice u Nového Bydžova, † 14. 12. 1964 Bratislava (Slovensko), geolog, pedagog, organizátor zemědělského školství

Pocházel z rodiny rolníka. 1892–99 navštěvoval vyšší reálné gymnázium v Novém Bydžově, od 1900 studoval na české univerzitě v Praze, nejprve na právnické fakultě, od třetího semestru přírodní vědy na filozofické fakultě, kde 1905 získal doktorát. K jeho učitelům patřili K. Vrba, J. N. Woldřich, J. L. Barvíř, J. Velenovský, A. Frič. 1906 nastoupil jako asistent J. J. Jahna v Mineralogicko-geologickém ústavu české techniky v Brně. 1908 podnikl studijní cestu po rakouských a švýcarských Alpách a severní Itálii. Od 1909 učil na zemské střední hospodářské škole v Roudnici nad Labem, 1911–12 pracoval pro zemědělskou radu v Praze v pedologické laboratoři J. Kopeckého, účastnil se pedologického mapování. Po vypuknutí první světové války narukoval, bojoval na východní frontě v Karpatech, kde byl zraněn (poté trpěl trvalou nedoslýchavostí). Dostal se do ruského zajetí, 1916 v zajateckém táboře v Petropavlovsku na jihozápadní Sibiři (nyní Kazachstán) vstoupil do československých legií, s nimiž se v září 1919 přes Vladivostok a Marseille vrátil do vlasti. Poté se zapojil do výzkumu zaměřeného na podporu hospodářství mladého státu. 1921 se stal dopisujícím členem Státního geologického ústavu ČSR. Podnikl řadu studijních cest na Podkarpatskou Rus (v té době součást ČSR), kde spolupracoval se státním župním zemědělským inspektorem v Užhorodě V. Drahným. 1921 společně vydali přehled přírodních a zemědělských poměrů Podkarpatské Rusi. D. pořídil soupis lomů a kapitolu o geologii do sborníku o Podkarpatské Rusi. 1922 byl jmenován správcem, později ředitelem nové vyšší hospodářské školy v Opavě (později Masarykova vyšší hospodářská škola, zemědělská technická škola). Zajistil výstavbu nové budovy, která byla 1926 odevzdána škole do užívání. Zároveň se 1925 stal správcem pedologického oddělení Státní výzkumné stanice v Opavě. 1925 napsal přehled geologických poměrů Slezska s geologickou mapou československé části Slezska, na níž byla na tehdejší dobu přesně vyznačena hranice pleistocenního kontinentálního zalednění na Opavsku a Těšínsku. 1926 uveřejnil nález sedmi železných meteoritů učiněný 1925 při těžbě štěrkopísku v archeologické vrstvě na Kylešovickém vrchu v Opavě. Nález byl zajímavý tím, že dokládal použití meteoritů jako magických kamenů v ohništi paleolitického člověka. D. se věnoval i bludným balvanům (bloky hornin přinesené v glaciálních dobách pevninským ledovcem ze Skandinávie), které se vyskytují na různých místech ve Slezsku, doporučoval jejich ochranu. Ve studii o Hrubém Jeseníku se zaměřil na ložiska nerostných surovin. Na exkurzích s žáky po širokém okolí Opavy nasbíral ukázky místních hornin, včetně několika bludných balvanů, které nechal umístit do zahrady školy (expozice je zčásti zachována). Zemědělské školství poznával při studijních cestách po Polsku 1924 (Krakov, Varšava, Poznaň aj.) a SSSR 1936 (Moskva, Charkov, Oděsa, Jalta). Geologii, zemědělské školství a nové metody v zemědělství popularizoval v článcích i rozhlase. V meziválečném období se účastnil života české menšiny v Opavě. Po odtržení Sudet 1938 přešel na hospodářskou školu do Olomouce, téhož roku odešel do výslužby. Po skončení války ještě pomáhal s obnovou opavské školy. Do důchodu odešel 1946. Od 1957 žil trvale v Bratislavě.

Od 1924 byl řádným členem Československé akademie zemědělské, v meziválečném období též inspektorem Ruského institutu pro zemědělské družstevnictví v Praze a členem Společnosti pro kulturní styky se Sovětským svazem. 1970 mu byla v opavské zemědělské škole odhalena pamětní deska.

D: Podkarpatská Rus, její přírodní a zemědělské poměry, 1921 (s V. Drahným); Přehled lomů v Podkarpatské Rusi, 1922; Geologické poměry Podkarpatské Rusi, in: J. Chmelař et al., Podkarpatská Rus, 1923, s. 27–38; Přehled geologických poměrů Slezska, in: Vlastivědný sborník slezský 1, 1925, s. 87–125; Nález meteorického železa u Opavy, in: Věstník Matice opavské 31–32, 1925–1926, s. 118–123; 15 let Masarykovy vyšší hospodářské školy v Opavě, in: tamtéž 40, 1935, s. 140–143; Geologické poměry Hrubého Jeseníku, in: Hrubý Jeseník – Vlastivědné čtení, 1938, s. 21–35.

L: T. Kruťa, Ředitel prof. F. D. zemřel, in: Čas. Mineral. Geol. 10, 1965, s. 475n.; Slezsko 9, s. 26n. (chybné místo narození Skochovice u Prahy); J. Staněk, Mineralogie na Moravě a ve Slezsku v letech 1770–1970, in: Folia Historica Faculty of Science Masaryk University Brno 71, 2002, s. 42; M. Bohatý, Geolog F. D. aneb na počátku byla kniha, in: Minerál (Brno) 12, 2004, č. 2, s. 90–96 (kde další literatura).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Pavel Vlašímský