DUŽÍ Jiří 2.4.1935-22.4.1998

Z Personal
Jiří DUŽÍ
Narození 2.4.1935
Místo narození Staré Hamry u Frýdku-Místeku
Úmrtí 22.4.1998
Místo úmrtí Ostrava
Povolání

83- Divadelní interpret nebo herec

61- Pedagog

DUŽÍ, Jiří, * 2. 4. 1935 Staré Hamry u Frýdku-Místku, † 22. 4. 1998 Ostrava, baletní mistr, pedagog

Pocházel z rodiny řezníka. Absolvoval studia na gymnáziu ve Frenštátě pod Radhoštěm a na taneční konzervatoři v Praze. 1957–83 byl v angažmá v baletním souboru ve Státním divadle v Ostravě. Šéf baletu E. Gabzdyl mu 1959 svěřil titulní roli v Čajkovského baletech Louskáček a 1961 Petruška. Od 1964 působil jako sólista. Vypracoval se ve všestranného tanečníka s jistou technikou a přirozeným projevem a patřil k nejdéle tančícím sólistům (26 sezon). D. interpretační schopnosti byly široké, nejvíce se jeho pohybová plasticita, spontánní a dynamický projev uplatňovaly v demicharakterních a komických postavách. Byli jimi např. Benvolio v Prokofjevově Romeu a Julii (1962), Targalík v Hurníkově Ondrášovi (1967), Šašek v Prokofjevově Popelce (1971), Merali v Asafjevově Bachčisarajské fontáně (1972), Krejčík Jehlička v baletu Z pohádky do pohádky O. Nedbala (1979) a Quasimodo v Notre Dame de Paris M. Jarra (1981). Sólové party ztvárnil v Prokofjevově Klasické symfonii (1969–70), v baletu B. Martinů Vzpoura not (1970–71), v Delibesově Coppélii (1972–73), Griegově Peeru Gyntovi a Gershwinově Rapsodii v modrém (1973–74), v Čajkovského Spící krasavici a Adamově Giselle (1974–75), v Matějkově O loupežníku Rumcajsovi a Lazarevově Antoniovi a Kleopatře (1975–76), v Soukupově díle François Villon a Čajkovského Labutím jezeře (1976–77), v Janáčkově Rákos-Rákoczim (1977–78), Vídeňské romanci J. Strausse a ve Strážci harému Rimského-Korsakova (1978–79). V sezoně 1979/80 tančil kromě Jehličky ještě Vojáka v Matčině poli K. Moldobasanova. 1981/82 následovaly role v Gregorově Horku, Ježkově Tmavomodrém světě a Prokofjevově Romeu a Julii. Jeho poslední premiérovou rolí v prosinci 1982 byl Kmotříček ve Frešových Broučcích. 1983 jevištní dráhu ukončil a věnoval se pedagogické činnosti v tanečním oddělení konzervatoře v Ostravě, jež od 1990 vedl. Jeho žáky byli Richard Kročil, sólista ND Praha, a Nataša Novotná, tanečnice Nizozemského tanečního divadla.

Jeho celoživotní zálibou bylo malování. Zachycoval zážitky z cest, divadla, ostravská zákoutí, kopíroval španělské a italské mistry. Výstava obrazů byla uspořádána v lednu 1996 v ostravském Divadle Antonína Dvořáka. Vlastní rodinu neměl. Byl pohřben v Chlebovicích u Frýdku-Místku.

L: E. Sýkorová (ed.), 40 let ostravského divadla, 1959, s. 370; E. Sýkorová – E. Čápová (ed.), 60 let Státního divadla v Ostravě, 1979, s. 247; (ba), Malířem pro svou potěchu, in: Ostravský večerník 30. 3. 1987, s. 2; V. Kabeláč – L. Slíva (ed.), 70 let Státního divadla v Ostravě, 1989, s. 125–130; J. Merta, Nově i v tanci, in: Moravskoslezský večerník 27. 5. 1991, s. 2; L. Golat (ed.), Almanach Národního divadla moravskoslezského. 1919–1999. 80 let Národního divadla v Ostravě, 1999, s. 19; E. Kmoníčková, V roce 1998 zemřeli, 1999, s. 16; J. Holeňová (ed.), Český taneční slovník 2001, s. 63.

P: Archiv Národního divadla moravskoslezského v Ostravě (složka J. D., osobní dotazník, seznam rolí, články z tisku, fotografie).

Miroslava Kyselá