DUBŇANSKÁ Bohumila 15.6.1883-25.11.1966

Z Personal
Bohumila DUBŇANSKÁ
Narození 15.6.1883
Místo narození Dubňany u Hodonína
Úmrtí 25.11.1966
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel

DUBŇANSKÁ, Bohumila (vl. jm. Brabcová, roz. Gallerová, též Míla), * 15. 6. 1883 Dubňany u Hodonína, † 25. 11. 1966 Praha, spisovatelka

Otec Čeněk Galler pracoval 1884–1905 jako důlní vedoucí v uhelných dolech. D. se ve dvaceti letech provdala za účetního Jana Brabce, kterého následovala do Prahy poté, co se tam stal ředitelem uhelního oddělení Pozemkové banky a od 1923 majitelem uhelného obchodu. 1912 otiskla první literární práce v časopisu Lada řízeném V. Lužickou, fejetony a články publikovala také v zábavných přílohách jiných listů (Národní politika, Národní listy, Světozor, Zlatá Praha, Moravskoslezský deník). 1914 uveřejnila povídku Na bludné cestě, úspěch zaznamenala autobiografickou novelkou Francce v Ženském světě (1919). Ústředním motivem literární činnosti D. se stalo moravské Slovácko, z něhož čerpala látku pro realistické povídky a romány z hornického prostředí a venkovského života a dokumentárně zachycovala jeho rázovité typy, mentalitu, zvyky, nářečí i folklor. V humoreskách uplatnila zájem o národopis a přesvědčení o zdravém životě venkova. Z drobných, nenáročných obrázků, vesměs úsměvných anekdotických příběhů vyšly Tetička Krůžalka, 1924, Ohnivá krev, 1926, Hore dědinú, 1927, Z našich dědin, 1940 aj.). Premiérově uvedlo hru Malérečka pražské divadlo Uranie (1922, knižně 1924, 1933 a 1947). Od 1922 pracovala na dvoudílném sociálním románu Na důlní samotě (1932), který se stal kro nikou neutěšených sociálních a národnostních poměrů na hnědouhelném slováckém dole. Dívčí románek Sestřička Petra Zemana (1934) je sekundární literaturou připisován, patrně mylně, Jaromíře Hüttlové (LČL 2/1, s. 370). Veršovanou hru Děd a bába v nebi (1933) určila D. dětem, stejně jako veršované pohádky Vládci hor (1936) či úsměvnou knížku Zorka a Mírek jedou (1937). Po smrti manžela (1942 Osvětim), zatčeného za činnost starosty vinohradského Sokola, se uchýlila se zbytkem rodiny do Olešné u Rakovníka. Od 1945 žila opět v Praze na Vinohradech a na dalších dílech spolupracovala s dcerami: 1945 dokončila dcera Bohuška román na památku svého otce Syn své doby, Lidka, provd. Knoblochová, vytvořila na otcův hrob bustu a stala se ilustrátorkou D. poválečných próz: Povídky slunného kraje, 1944, humoresky Kordulík nestárne, 1946, Povídka ze Slovácka, 1946, Pohádkový koutek, 1946, či přepracovaného vydání knihy Ohnivá krev, 1948. Větším sociálním románem Kalužové (1947) D. literární dráhu zakončila. Koncem padesátých let připravila k vydání soubor osmi Slováckých koled (1958). V pozůstalosti zůstaly rukopisné vzpomínky Chodníčkem k domovu. Spolu s dcerami docházela od 1928 do Slováckého krúžku v Praze. Občansky užívala jméno Brabcová-Dubňanská (nikoliv Dubňanská-Brabcová) a pseudonym Dubská.

L: OSND 2/1, s. 269; KSN 3, s. 521; F. S. Frabša, Moravané v Praze 1, 1940, s. 8; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 421; Kulturní adresář ČSR 1, A. Dolenský (ed.), 1934, s. 44; 2, 1936; J. Kunc, Česká literární bibliografie. 1945–1963, 1963, s. 194; Soupis československé literatury za léta 1901–1925, K. Nosovský (ed.), 1937, s. 143; LČL 1, s. 608–609.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha (9 kartonů z let 1885 až 1965).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová