DVOŘÁČEK Jaroslav 2.2.1883-1.1.1933

Z Personal
Jaroslav DVOŘÁČEK
Narození 2.2.1883
Místo narození Polešovice u Uherského Hradiště
Úmrtí 1.1.1933
Místo úmrtí Brno
Povolání

63- Spisovatel 64- Překladatel

61- Pedagog

DVOŘÁČEK, Jaroslav Václav, * 2. 2. 1883 Polešovice u Uherského Hradiště, † 1. 1. 1933 Brno, spisovatel, publicista, překladatel, pedagog

Byl synem nadučitele. Maturoval 1901 na gymnáziu v Uherském Hradišti, 1905 absolvoval obory čeština a francouzština na Filozofické fakultě UK v Praze. Pak působil jako středoškolský profesor na reálkách v Brně (1905–07), Kutné Hoře (1907–11), Nové Pace (1911–13), Pardubicích (1913–24), Skalici na Slovensku (1924–27) a od 1927 v Brně v Antonínské ulici. 1923 se oženil s Marií Žalčíkovou. Na Filozofické fakultě MU 1930 obhájil práci Galicismy v nové češtině spisovné a byl promován PhDr.

Byl znám i jako překladatel z latiny a francouzštiny, autor aforismů, sloupků a fejetonů i lingvista. V literárních pracích spojoval zájem lingvisty s postojem ironického filozofujícího moralisty. Publikum informoval o teoretických stránkách jazyka (sémantika, sémaziologie a etymologie) popularizačními výklady (Národní listy, 1917; Ze života slov, 1920). V překladech, k nimž připojoval úvody, se projevil jako moralista volbou autorů, jež nalézal mezi římskými klasiky a nizozemskými i francouzskými humanisty. Uplatnil smysl pro břitký humor v besídkách a črtách ve sbírce aforismů (Kytička kopřiv, 1917, 1925). Ve sloupcích a fejetonech v Národní politice a v Lidových novinách kritizoval dobové veřejné poměry travestií Komenského Labyrintu. Další příspěvky otiskoval od 1913 v Besedách Času, České revui, Naší řeči, Naší vědě či Zvonu. Byl pohřben v Koryčanech u Kyjova.

D: výběr: Lidová etymologie a její stopy v přítomnosti i v dějinách. Sociální a kulturní změny v zrcadle jazyka. Sláva i úpadek slov, in: Národní listy 1917, č. 61, 164, 254; Ještě o Mary Pickford a jiných netýkavkách, in: Naše řeč 13, 1929, s. 71–73; Chybné věty relativní, in: tamtéž 15, 1931, s. 107–111; Kdy x a kdy ks, in: tamtéž, s. 204–206; Nejčastější galicismy v novočeské skladbě, in: tamtéž 16, 1932, s. 65–71, 97–103, 129–137, 161; beletrie: Kytička kopřiv, 1917 (2. vyd. 1925); Ze života slov. Populární výklady o významosloví, 1920; překlady: F. R. de Lamennais, Slova věřícího, 1912; Erasmus Rotterdamský, Chvála bláznovství, 1912; týž, Důvěrné hovory. Výbor, 1913 (2. vyd. 1999); M. de Montaigne, Essaye, 1917; L. Annaeus Seneca, Výbor z listů Luciliovi, 1919; týž, O klidu duševním a jiné dialogy. O prozřetelnosti. O stálosti povahy, 1928 (2. vyd. 1939 s J. Hrůšou); H. de Mirabeau, Vybrané řeči politické, 1921; E. Faquet, Uvedení do světové literatury, 1925; B. Pascal, Myšlenky, 1932; A. Karr, Hrst pravdy, 1932.

L: OSND 2/1, s. 310; LČL 1, s. 631; nekrology: A. N. (=Novák), in: Lidové noviny 3. 1. 1933, s. 4; red., in: Naše řeč 17, 1933, s. 26; A. B. (Beer), in: Naše věda. Kritický měsíčník 14, 1933, s. 138–139; Městys Polešovice. Významné osobnosti. D. J. (www.polesovice.cz/doc/cms/106/?act_date=2010–05–15...1).

P: MZA Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 11 858, římskokatolická fara Polešovice, narození Polešovice sv. 8, fol. 117.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný, Miroslava Novotná