DVORSKÝ František 25.9.1846-3.11.1917

Z Personal
František DVORSKÝ
Narození 25.9.1846
Místo narození Strážnice
Úmrtí 3.11.1917
Místo úmrtí Brno
Povolání

18- Představitel přírodních věd 2- Fyzik 61- Pedagog

11- Geolog

DVORSKÝ, František, * 25. 9. 1846 Strážnice, † 3. 11. 1917 Brno, pedagog, mineralog, muzeolog, vlastivědný pracovník Od střední školy projevoval zájem o přírodu. Na filozofické fakultě ve Vídni vystudoval přírodní vědy, získal doktorát (Dr. phil.) a učitelskou aprobaci. Na univerzitě byl členem spolku českých akademiků Morava. 1864–67 učil ve školách na Moravě, 1867 se vrátil do Vídně a působil jako vychovatel na soukromém Bílkově ústavu. 1870 suploval na německém gymnáziu v Uherském Hradišti, 1871 byl jmenován profesorem na německém gymnáziu v Uničově. 1875 přešel do Třebíče na dvojjazyčné státní gymnázium. Nedostatek českých učebnic aritmetiky se pokusil napravit 1877 vydáním své vlastní. V Třebíči se začal hlouběji zabývat mineralogií. Spřátelil se se sběratelem nerostů A. Hanischem, hospodářským radou na třebíčském velkostatku, společně podnikali výzkumné cesty po okolí Třebíče. Spolupracovali s vídeňským geologem F. E. Suessem při geologickém mapování západní Moravy. D. objevil řadu nových nalezišť nerostů, 1898 napsal první souhrn topografické mineralogie západní Moravy. 1878 D. nalezl tzv. zelené sklo na lokalitě Krochoty u Kožichovic nedaleko Třebíče. Nález zaslal k určení řediteli Říšského geologického ústavu ve Vídni F. von Hauerovi, od kterého se dověděl, že je to hmota shodná se sklem (v té době zvaným Bouteillenstein) od Týna nad Vltavou v jižních Čechách, tedy sklo ze skupiny tektitů zvané moldavit (vltavín). O západomoravských moldavitech D. napsal tři práce. Zastával názor, že jsou přírodního původu. O problematice si dopisoval s vídeňskými a pražskými vědci (mj. s J. L. Barvířem, A. Brezinou, A. Rzehakem, D. Štúrem, J. Woldřichem, J. V. Želízkem), z nichž někteří přírodní původ moldavitů zpochybňovali. (Významnou studii o tektitech napsal 1900 i na základě D. a Hanischova moravského materiálu F. E. Suess 1900.) Dnes se moldavity považují za produkt přetavení hornin a vyvržení sklovité taveniny do atmosféry v místě dopadu meteoritu v kráteru Ries u Nördlingenu v Bavorsku asi před 15 miliony let.

D. 1886 přešel na 2. české státní gymnázium v Brně, stal se členem vědeckých a osvětových spolků, 1895 řádným členem muzejní sekce Moravského hospodářského spolku, 1896 konzervátorem mineralogické sbírky Františkova muzea (Moravské zemské muzeum), od 1898 také jeho prehistorické sbírky. Pro ni získal archeologickou sbírku Martina Kříže. Od 1896 byl D. členem Komise pro přírodovědné prozkoumání Moravy (Kommission für naturwissenschaftliche Erforschung Mährens), jejího mineralogicko-montanistického a prehistorického oddělení. Od 1897 redigoval Vlastivědu moravskou, do níž vypracoval popis okresu Třebíč, Hrotovice, Náměšť a Strážnice po stránce topografické a historické. Zabýval se i moravskou faunou, prehistorií, vlastivědou a archivním výzkumem. Psal o J. A. Komenském a o rodu Benešoviců, hesla do Ottova slovníku naučného. Patrně z politických důvodů nikdy nebyl jmenován ředitelem školy. 1899 odešel do výslužby. Později podporoval český Klub přírodovědecký v Brně.

D: Arithmetika pro první třídu škol středních a pro vyšší třídy škol občanských, 1877; Die am Iglavaflusse abgesetzten Moldavit-Quarzgerölle, ein Beitrag zur Boutellenstein-Frage, in: Gymnasial-Programm (Třebíč), 1883; O vltavínech moravských, in: Annales Musei Franciscei Brunae, 1897, s. 55–73; O předních nalezištích nerostů na západní Moravě, in: tamtéž, s. 91–106; O starožitném panském rodě Benešoviců, 1907.

L: OSN 28, s. 313; A. K. (= K. Absolon), Dr. F. D., in: Sborník Klubu přírodovědeckého (Brno), 1914–1919, s. 8; E. Bayer, Prof. Dr. F. D., in: ČMZM 17–19, 1920–21, s. 634–639; NGS, s. 692; S. Houzar – A. Pfeiferová, Prof. Dr. F. D. 1846–1917, in: AMM, scientiae naturales 81, 1996, 1–2, s. 431–433; J. Staněk, Mineralogie na Moravě a ve Slezsku v letech 1770–1970, in: Folia historica. Faculty of Science Masaryk University Brno, sv. 71, 2002, s. 24–25.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlašímský