ECKSTEIN František Řehoř Ignác ?1669-1740/1741

Z Personal
František Řehoř Ignác ECKSTEIN
Narození asi 1669
Místo narození Židovice u Litoměřic
Úmrtí 1740 nebo 1741
Místo úmrtí Lvov (Ukrajina)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

ECKSTEIN, František Řehoř Ignác (též EGSTEIN, Franz Gregor Ignaz), * asi 1669 Židovice u Litoměřic, † 1740 nebo 1741 Lvov (Ukrajina), malíř

Přesné údaje o narození, rodičích, vzdělání, příchodu na Moravu a smrti se nepodařilo zjistit. Patrně na náklady velehradských cisterciáků se E. dostal do Říma, kde studoval malby boloňské školy Carracciů. V Brně 1700 podepsal artikule cechu malířů a sochařů a stal se členem bratrstva sv. Lukáše. 1711 se oženil s Annou Barbarou Leopoldovou, dcerou krejčovského mistra, s níž měl sedm synů a pět dcer, 1713 byl přijat za měšťana. Do 1716 se živil jako malíř tematických závěsných obrazů, s nimiž rovněž obchodoval spolu s městským malířem Johanem Bartholomeem Bruynelem. 1733 si koupil dům, kde měl zřídit zábavní podnik s biliárem. Od té doby byl jedním z představených bratrstva sv. Lukáše.

Stal se důsledným vyznavačem a výrazným představitelem vrcholně barokní iluzivní freskové malby, šířil perspektivně- -architektonickou koncepci Andrey Pozza, italského jezuitského kněze, malíře, kreslíře, architekta a teoretika umění, a to nejen realizacemi, ale i v dílenské praxi a školením mladých malířů (mj. Jan Jiří Etgens, Ignác Depée, Michael Schwegelle, Gottfried Bernard Götz, Andrzej Radwański a syn Sebastian, jenž pracoval hlavně v Polsku). Vedle Pozza ho ovlivnili např. Paul Decker, norimberský mědirytec a kreslíř, a otčím Michael Václav Halbax, malíř a freskař vyškolený v Benátkách a působící v Praze, Zákupech a Horních Rakousích, který nalezl vzor rovněž u Pozza. E. zhotovoval zakázky církevních a světských zadavatelů především na Moravě a ve Slezsku, pracoval mj. pro cisterciáky, premonstráty, piaristy, minority, jezuity, augustiniány, šlechtice a brněnskou obec. U některých částí freskových děl dokonale nezvládl kresbu a anatomii figur i kolorit, což však mohly zapříčinit rovněž zásahy objednavatele, práce žáků i tovaryšů a nakonec restaurátorů.

D: výběr: závěsné obrazy: Sv. Jan Nepomucký, zámecká kaple, Milotice u Kyjova; 1725; hlavní oltář a čtyři další obrazy, jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie, Brno, 1735; fresky: Devět kůrů andělských, kaple Obrácení sv. Pavla, hrad Pernštejn, 1716; hlavní loď a některé boční kaple, bazilika Velehrad, 1719–22 (s J. J. Etgensem); scény ze života Panny Marie, loretánská kaple, minoritský kostel sv. Janů, Brno, 1722–23 (kde patrně navrhl půdorys a nárys kněžiště a svaté schody, 1721–22); Oslava rodiny Serényiů, sál předků, zámek Milotice u Kyjova, 1725; Nanebevstoupení Krista, minoritský poutní kostel Povýšení sv. Kříže a Panny Marie Bolestné, Cvilín u Krnova, 1726–27 (zničeno v březnu 1945, dnes replika O. Stritzka); Nanebevzetí Panny Marie, zámecká kaple Archanděla Michaela, Kra - vaře u Opavy, 1727–30; stěna apsidy s iluzivním oltářem a Církev vítězící na klenbě hlavní lodi, piaristický kostel Proměnění Páně, Krakov (Polsko), 1727–33; Vítězství pravdy a milosrdenství nad časem, Breuner-Schrattenbachův palác, Brno, počátek 30. let; jezuitský kostel sv. Jiří, Opava, 1731 (zničeno 1945); Oslava panování Karla VI., schodiště a předsíň zasedacího sálu, Nová radnice, Brno, 1732; kupole, jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie, Brno, 1735; kostel sv. Mikuláše, Brno, 1737 (náměstí Svobody, zbořen); hřbitovní kaple sv. Mořice u kostela sv. Jakuba, Brno, 1737 (zbořena); Dějiny řádu Tovaryšstva Ježíšova a Legendy o sv. Petru, jezuitský kostel sv. Petra a Pavla, Lvov (Halič, Ukrajina), po 1737 až 1741 (dokončil syn Sebastian E.); jiné práce: triumfální brána u příležitosti korunovační slavnosti Černé madony u sv. Tomáše, Brno, květen 1736.

L: F. Komárek, Vznik a vývoj malířského bratrstva sv. Lukáše v Brně v 1. polovině 18. století, 2007 (magisterská diplomová práce Filozofické fakulty MU Brno); A. Tkadlecová, Nástěnná malířská výzdoba klášterního kostela na Velehradě, 2008 (totéž); H. Lukešová, F. Ř. I. E. (1689?–1741). K východiskům jeho freskařské tvorby, 2009 (totéž); táž, F. Ř. I. E. a jeho dílo v Krakově a ve Lvově, in: Opuscula historiae artium 53, 2009, s. 83–123 (kde soupisy pramenů a literatury); Slezsko 8, s. 33; B. Indra, Spolupracovníci malíře F. E. na Cvilíně u Krnova roku 1726–1727, in: Časopis Slezského muzea – řada B 8, 1959, s. 129–138; týž, Opavští malíři od poloviny 16. století do první poloviny 18. století, in: tamtéž 29, 1980, s. 77 až 79; týž, Příspěvky k biografickému slovníku výtvarných umělců na Moravě a ve Slezsku v 16. až 19. století, in: tamtéž 44, 1995, s. 242–287; J. Sedlář, K dílu brněnského malíře F. Ř. I. E. na Velehradě, in: Slovácko 2, 1960, s. 9–22; týž, K ikonografii fresky F. Ř. I. E. v zámku Miloticích u Kyjova, in: SPFFBU F 5, 1961, s. 341–348; týž, K brněnskému dílu F. Ř. I. E., in: Brno v minulosti a dnes 4, 1962, s. 125–136; týž, Příspěvek k dílu F. Ř. I. E. Freska v zámecké kapli v Kravařích u Opavy, in: Umění 15, 1967, s. 421–427; B. Samek, Architektura v díle F. Ř. E., in: SPFFBU F 30–31, 1986–87, s. 53–59;M. Schenková – J. Olšovský, Barokní malířství a sochařství v západní části českého Slezska, 2001, passim; V. Kratinová, Malíři 1. poloviny 18. století v Brně, in: J. Kroupa (ed.), V zrcadle stínů. Morava v době baroka 1670–1790, 2003, s. 201–213; Breuner-Schrattenbachův palác, in: T. Jeřábek – J. Kroupa, Brněnské paláce, 2005, s. 161 až 178; F. Komárek, Obrazové loterie v Brně v první polovině 18. století, in: Opuscula historiae artium F 51, 2007, s. 39–62.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný