EHRLICH-TREUENSTÄTT Ludwig 6.6.1810-27.6.1869

Z Personal
Ludwig EHRLICH-TREUENSTÄTT
Narození 6.6.1810
Místo narození Liberec
Úmrtí 27.6.1869
Místo úmrtí Františkovy Lázně
Povolání

43- Významný představitel obecní správy 16- Farmakolog nebo farmaceut

3- Chemik nebo alchymista

EHRLICH-TREUENSTÄTT, Ludwig, * 6. 6. 1810 Liberec, † 27. 6. 1869 Františkovy Lázně, lékárník, politik

Mylně se uvádí i jiná životní data. Narodil se v rodině majitele prosperující lékárny Zum goldenen Löwen, kde také získal odbornou kvalifikaci. 1833 převzal od nemocného otce lékárnu i dům na hlavním libereckém náměstí. Záhy se zapojil do měšťanského života rychle se rozvíjejícího města. Patřil k zakladatelům a vedoucím funkcionářům živnostenského spolku Gewerbeverein, který byl od svého vzniku (1841) centrem libereckých liberálů. Podílel se na shromažďování finančních prostředků pro stavbu a na správě městské nemocnice otevřené 1848. V revolučním roce 1848 stanul v čele zvoleného měšťanského výboru, který řídil město v době bouřlivě se prosazujících změn. Liberec se tehdy poprvé stal nejvýznamnějším německým politickým centrem v Čechách. Při založení nacionálního libereckého Konstitučního spolku byl E. krátce jeho předsedou, později vedení spolku převzali radikálnější politikové. E. se soustředil na práci v rozvíjející se samosprávě města, která se prohlubovala a modernizovala. Po vydání provizorního obecního zákoníku na jaře 1849 se Liberec z E. podnětu ucházel o postavení města se zvláštním statutem. Po jeho získání 1850 byl následně zvolen prvním starostou statutárního města. Správní úpravy 50. let potvrdily výjimečné postavení Liberce, který se stal druhým největším centrem v Čechách a zůstával vedle Prahy jediným statutárním městem v zemi.

E. stál v čele Liberce po celé období neoabsolutismu, kdy byl sice silně omezen politický život, ale ekonomicky se město stále rozvíjelo. Starostovi se připisovaly zásluhy o úspěšné hledání nových městských příjmů i řešení aktuálních otázek komunálního života (požární řád a vytvoření dobrovolného požárního sboru, nový chudinský systém, dětská péče, plynové osvětlení, základní školství, vyšší školství). Na konci 50. let získalo město moderní dopravní spojení v podobě železnice Pardubice – Liberec a Liberec – Žitava, což přispělo ke zrychlení hospodářského růstu i dynamičtější proměně městské společnosti. Autorita a politický vliv E. však zůstaly zachovány. V prvních volbách po politickém uvolnění života v monarchii byl 1861 opět zvolen starostou města a uspěl i 1864.

Od 1861 zastupoval Liberec (vedle J. Liebiega a F. Nerradta) v zemském sněmu. O čtyři roky později ze zdravotních důvodů složil poslanecký mandát a 1866 také funkci starosty. Za zásluhy ho panovník povýšil do rytířského stavu s predikátem von Treuenstätt. Místem posledního odpočinku se stala rodinná hrobka na městském hřbitově.

V čele Liberce stál 1882–85 jako starosta také E. prvorozený syn Ludwig.

L: BL 1, s. 300; Lišková, s. 58; M. Melanová, L. E., první starosta statutárního města Liberce, in: Fontes Nissae 11, 2010, s. 47–76 (s dalšími prameny a literaturou).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miloslava Melanová