ELSNER Jan Teofil 5.3.1717-21.4.1782

Z Personal
Jan Teofil ELSNER
Narození 5.3.1717
Místo narození Węgrów u Siedlic (Polsko)
Úmrtí 21.4.1782
Místo úmrtí Berlín (Německo)
Povolání

49- Náboženský nebo církevní činitel 67- Nakladatel nebo vydavatel

63- Spisovatel

ELSNER, Jan Teofil (též Bohumil), * 5. 3. 1717 Węgrów u Siedlic (Polsko), † 21. 4. 1782 Berlín (Německo), teolog, literát, poslední starší jednoty bratrské

Pocházel z českobratrské rodiny usídlené v Podlesí východně od Varšavy; jeho vzdálený strýc Jakub E., ředitel gymnázia v Berlíně, byl teologem, zejména znalcem Nového zákona. Po vychování v bratrském Lešně byl E. poslán do Berlína, Frankfurtu nad Odrou a 1738 na univerzitu v nizozemském Leidenu. Po návratu ze studií (1743) učil krátce v Lešně a Heyersdorfu (nyní Jędrzychowice) poblíž Hlohova, 1747 přesídlil do Berlína. Stal se kazatelem reformované církve a v berlínském Betlémském kostele působil až do smrti, více než tři desítky let. Ač používal původně polštinu, mezi berlínskou emigrací se naučil výborně česky. Často polemizoval s luteránskými kazateli. Po smrti B. V. Jablonského se 1761 stal posledním seniorem jednoty bratrské. Po E. smrti navázali na jeho berlínskou činnost synové Christian Friedrich (1754–1822, profesor ve Frankfurtu nad Odrou) a Benjamin Daniel E. (1758–1831). Další syn Samuel byl obchodníkem v Berlíně, na praxi u něj pobýval jeden ze synů podorlického obrozence F. V. Heka.

Publikoval v němčině i latině, mj. o dějinách jednoty bratrské, hlásil se k odkazu J. A. Komenského. 1753 vydal Kancyonál, to jest kniha žalmů i písní duchovních, od rozličných mužů Božích, Bratří českých i jiných složených, často používaný většinou českých emigrantských komun. Stejně populární byl E. zpracovaný katechismus Mléko čisté pravdy Boží (1748) a úpravy bratrských písní. Významně se E. podílel i na berlínských edicích Komenského spisů; vydal mj. Historii o těžkých protivenstvích církve české (1756), Labyrint světa a ráj srdce či Kšaft umírající matky Jednoty bratrské (oba 1757); zejména poslední z nich je dnes známo jen díky E. edici, neboť z původních vydání se nedochoval žádný exemplář. V 60. letech se E. zasloužil také o třetí vydání Bible kralické, provedené 1766 v Halle, upravené s přihlédnutím k první edici ze 16. století a později hojně využívané i českými obrozenci. K edici napsal zajímavou předmluvu o historii českých překladů Bible. Spis Der Böhmisch-evangelische Palmbaum... (1763) se stal pozoruhodným svědectvím o české emigraci v Berlíně v 18. století. U některých prací užíval též pseudonymu Bogislaus Ignatius, případně německou verzi jména Johann Gottlieb E.

L: RSN 2, s. 439–440; OSN 8, s. 553; Jireček 1, s. 181–182; MSN 2, s. 556; KSN 4, s. 84; LČL 1, s. 660–661; E. Štěříková, Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. stol., 1999, s. 243.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek