ENGEL Arnold 8.10.1620-26.4.1690

Z Personal
Arnold ENGEL
Narození 8.10.1620
Místo narození Utrecht (Nizozemsko)
Úmrtí 26.4.1690
Místo úmrtí Chomutov
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 595-596

ENGEL, Arnold (též ANGELUS, ANGELI), * 8. 10. 1620 Utrecht (Nizozemsko), † 26. 4. 1690 Chomutov, jezuita, misionář, literát

Byl pravděpodobně mladším synem brabantského koželuha Serváce E., který přišel do Prahy 1630, účastnil se obrany města před švédskými vojsky (1648) a 1651 byl povýšen do českého šlechtického stavu s predikátem von Engelsfluss. E. studoval v jezuitském gymnáziu v Klementinu a 1640 vstoupil do řádu. Po dvouletém noviciátu absolvoval filozofický kurs (1643–45) v provizorních podmínkách jihlavské koleje a (1649–50) i dva roky teologie (Český Krumlov, Praha-Klementinum). Sliby duchovního koadjutora složil 1654 v Chomutově.

Věnoval se především školní mládeži. Kromě pětiletého působení v gramatikálních třídách učil osm let rétoriku a pět let byl školským prefektem. Proslul jako nadšený misionář zejména v Krušných horách a na severní Moravě, kde bylo jeho šumperské působení na přelomu 60. a 70. let spojováno s potlačováním nejen nekatolictví, ale také čarodějnických praktik, které posléze vyvrcholilo v tamních čarodějnických procesech. Od poloviny 70. let se věnoval především kazatelství. Na počátku 80. let sílily jeho problémy s dodržováním řádové disciplíny. 1685 byl stižen mrtvicí a posledních pět let života strávil zesláblý v chomutovské koleji, aniž by byl pověřován nějakými úkoly.

Převážná část E. literární tvorby souvisela s učitelskou praxí. Dochovaly se tisky pro studentskou mariánskou družinu v Kladsku (1657/58), dále spis Virtutis et honoris aedes (1666, 1671), rozsáhlý soubor 25 paralelních řeckých a latinských básní. Nejvýznamnější zůstalo jeho dramatické dílo, jehož vydání tiskem sice autor neprosadil, přesto dochované rukopisy představují unikátní zdroj poznávání jezuitského divadla 17. století. V hrách měla významnou roli hudba, sborový zpěv a scénické efekty, jež lze sledovat v neobvykle rozsáhlých a přesných poznámkách. Soubor dochovaný ve dvou rukopisech obsahoval 6 her, z nichž většina vznikla k udílení cen na závěr školního roku a byly věnovány různým mecenášům. Hra Costis sive Catharis…, se pod novým názvem Drama in quo Anteros dočkala druhého nastudování v rozšířené verzi. Kromě kompletních textů zůstaly dochovány rukopisné periochy tří dalších her. S misionářskou činností souvisely polemiky s luterány, kazatelské umění pak dokládala pohřební řeč za císaře Ferdinanda III., pronesená v Kladsku.

L: F. M. Pelzel, Boehmische, Maehrische und Schlesische Gelehrte und Schriftsteller aus dem Orden der Jesuiten, 1786, s. 49–50; C. Sommervogel, Bibliothèque de la Compagnie de Jésus III, Bruxelles – Paris 1892, s. 393–394; M. Jacková, A. E. a jeho tři tragédie pro slavnostní zakončení školního roku na jezuitském gymnáziu, in: Divadelní revue 17, 2006, č. 2, s. 14–29; táž, Zrcadlo ctnosti, zázrak výmluvnosti, věštírna moudrosti (jezuitské hry o sv. Kateřině Alexandrijské), in: tamtéž 19, 2008, č. 4, s. 15 až 24; Jakubcová, s. 158–159.

P: NK Praha, rukopisy sign. XI E 8: Tragoediae quinque; Strahovská knihovna Praha, sign. DE IV 13: Arnoldi Angeli S. J. Mosae-Trajectini Elegiarum libri X, pars I – tragoediae sive dramatum): Tragoedia Protasius Arimae rex a Deo castigatus, a Xoguno Japoniae Imperatore Regno et Vita exutus, 1655; Tragoedia Calliopius Martyr…, 1653; Nox Orientis per Solem Hesperium Franciscum Magnum cognomento Xaverium, Sacrae Romanae Ecclesiae nuncium apostolicum, discussa, Amberg, 1658; Laurentius Iustinianus, Magnus Venetorum patriarcha…, 1654; Costis sive Catharis Partheno-Martyr Alexandrina…, 1656; Comoedo-tragicum Bacchanal, Antithesis Parallela sive Mensa Epicuri et Mensa Platonis…; synopse: Theodorus, Princeps Romanus et Campi dux… Megalomartyr gloriosus; Ninus. Triduum Semiramidis sive Imperium a rege Nino uxori per iocum in sui capitis perniciem triduo datum…; Drama Asceticum, Discursus Aeternitatis…/ Drama Saeculare, Discursus Aeternitatis; tisky synopsí: Drama in quo Anteros seu Cupido in Anulo, Fortuna adversa in Rota, Mars sive Maximinu in Gladio triumphati a Diva Jesu Desponsa Catharina, 1655; Calliopius Martyr, 1653; Plenilunium Marianum, in vere Martio sive sacra temporis plenitudo dum mittitur salus Dianae sacerrimae aptissimum venandi tempus monocerotis..., Nissae 1657; Elegantiarum libri duo, 1657; Oratio de S. Francisco Xaverio, 1657; Imago Monocerotis ab Humana natura Deitatis sagacissime Venatrice per quinque sensuum desideria amanter adorata [1658]; Oratio funebris in obitu Ferdinandi III. Rom. Impo… pie ac juste defuncti, tempore verno, mense Aprili, festis resurrectionis... evulgata Glacii decimo Kal. May 1657, [1657]; Virtutis et honoris aedes in heroibus et poëmatis XXV Graeco-Latinis in ordine litterarum deductis adaperta, 1666; Exercitia quotidiana cum suis Sacris Litaniis aliisque pijs praecibus ex Ioanae Wilsono et alijs probatis auctoribus collecta, 1669; Tractatus controversisticus de vocatione Praedicantium, Nissae 1674; J. Port, Divadelní akce škol a bratrstev v Československu I (rkp. uložen v DÚ Praha).

Kateřina Valentová