EXNER Eduard Vilibald 6.7.1842-15.11.1911

Z Personal
Eduard Vilibald EXNER
Narození 6.7.1842
Místo narození Dolní Podluží (u Varnsdorfu)
Úmrtí 15.11.1911
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 29- Stavař

EXNER, Eduard Vilibald, * 6. 7. 1842 Dolní Podluží (u Varnsdorfu), † 15. 11. 1911 Vídeň (Rakousko), stavitel, stavební podnikatel

Byl synem mlynáře a Marie Anny, roz. Fröhlichové. Nejprve praktikoval a od 1860 se stal zaměstnancem brněnského stavitele J. Arnolda. 1860–61 E. prováděl jeho nejvýznamnější stavby v Brně, včetně těch, které Arnoldovi zadali jiní architekti, např. H. Ferstel. 1862–67 byl činný jako samostatný stavbyvedoucí, realizoval mj. návrhy A. Prokopa a J. G. Schöna. 1868 složil stavitelskou zkoušku, 1870 se osamostatnil. 1877–83 se spojil se stavebním podnikatelstvím J. Schubertha ml., 1883 otevřel znovu vlastní stavitelskou firmu v Brně.

Zařadil se mezi čelné představitele starší generace stavitelů a stavebních podnikatelů, kteří se podíleli na rozmachu brněnské stavební činnosti ve druhé polovině 19. století a kteří prováděli práce jiných autorů. Jeho samostatné dílo, zejména bloky obytných nájemních domů na parcelách v tehdy prestižních čtvrtích a ulicích, charakterizovalo prolínání a mísení nejrůznějších historizujících stylů (antika, neogotika, neorenesance, neobaroko a neorokoko) či pseudoslohové detaily, což bylo pro brněnské prostředí charakteristické.

Zastával několik veřejných funkcí. Od 1884 předsedal společenstvu stavebních živnostníků v Brně, byl zvolen členem průmyslové sekce tamní OŽK a tuto komoru od 1885 zastupoval ve správním výboru Prémiové pokladny pro spořivé dělníky a služebníky v Brně, od 1889 zasedal v brněnské městské radě. Stal se komisařem pro přípravu Císařské jubilejní výstavy v Brně či delegátem brněnské OŽK na pátém rakouském sjezdu těchto komor. Byl pohřben v Brně.

D: výběr, Brno: palác A. Doreta (tzv. Doretův dvůr), Malinovského nám. (projekt J. Arnold), 1866–67; dvojdům Úvěrního ústavu, Rooseveltova ul. (projekt A. Weber), 1871–72; Kounicův palác, Moravské nám. (projekt J. Arnold), 1871–73; palác A. Flesche, Šilingrovo nám. (projekt J. Koch), 1879–80; vila C. Luze, ul. Hlinky, poč. 80. let; přístavba dvorního jižního křídla Františkova muzea (dnes Moravské zemské muzeum), Zelný trh, 1880; Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova ul. (projekt J. G. Schön, realizace E. a J. Schuberth), 1881–83; nájemní dům, Joštova ul., 1883; nájemní domy, tř. Kpt. Jaroše, 1883–85; nájemní dům F. Egidia, Obilní trh, 1885; vyhlídkový gloriet, areál hradu Špilberk (projekt A. Prastdorfer), 1885; palác E. Kafky, ul. Hlinky, 1886; rezidenční biskupská kaple, Petrov (projekt A. Prokop), 1886–88; nájemní dům, Štefánikova ul., před 1888; restaurování presbytáře katedrály sv. Petra a Pavla na Petrově (projekt týž), 1889–91; nájemní dům, Bezručova ul., 1900.

L: Heller 4, s. 33–34; C. Hálová-Jahodová, Brno. Stavební a umělecký vývoj města, 1947, s. 308, 312, 318, 370; K. Kuča, Památky Brna, 1991, s. 108, 136; P. Zatloukal, Historismus. Architektura 2. poloviny 19. století na Moravě a ve Slezsku, 1986, s. 35, 45, 53 (katalog výstavy); týž, Brněnská okružní třída, 1997, passim a zvl. s. 119, 122, 124, 129; týž, Brněnská architektura 1815–1915. Průvodce, 2006, passim a zvl. s. 222.

P: SOA , Litoměřice, matrika nar. řkt. f. ú. Dolní Podluží, sign. L30/3, kniha 39, č. řádku 3; MZA, Brno, fond E 67, sbírka matrik, kniha č. 16 916, řkt. f. ú. Brno – sv. Jakub, matrika zemř. sv. VIII, kniha 120.

Lenka Kudělková