FÜRSTENBERG Maximilián Egon II. 13.10.1863-11.8.1941

Z Personal
Maximilián Egon FÜRSTENBERG II.
Narození 13.10.1863
Místo narození Lány (u Rakovníka)
Úmrtí 11.8.1941
Místo úmrtí Heiligenberg (u Kostnice, Německo)
Povolání

47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

43- Významný představitel obecní správy

FÜRSTENBERG, Maximilián Egon II., * 13. 10. 1863 Lány (u Rakovníka), † 11. 8. 1941 Heiligenberg (u Kostnice, Německo), velkostatkář, politik

Prvorozený syn Maximiliána Egona I. (1822–1873) a Leontiny, z rodiny Khevenhüller-Metsch (1843–1914). Bratr Karel Emil Egon (* 16. 2. 1867 Praha, † 21. 2. 1945 Strobl am Wolfgangsee, Rakousko) působil v diplomatických službách. F. navštěvoval gymnázium v Praze a vystudoval práva v Bonnu a ve Vídni. Stal se zakládajícím členem spolku Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen, dědičným členem panské sněmovny říšské rady, 1901–07 poslancem zemského sněmu Království českého, členem německého odboru Zemědělské rady pro Království české a v Prusku zasedal v panské sněmovně. Po otci zdědil fideikomis Křivoklát. 1896, po smrti posledního člena knížecí primogenitury Karla Egona IV., mu připadly i německé rodové majetky. Během první světové války dosáhl vysokých hodností v armádě.

V politice F. reprezentoval ústavověrné velkostatkáře a otevřeně se hlásil k německé národnosti. Charakteristická byla jeho úzká vazba na elity říšsko-německé politiky, včetně přátelských kontaktů s císařem Vilémem II. Byl pokládán za obratného prostředníka mezi Rakouskem-Uherskem a Německem. Střídavě žil na zámcích v Lánech nebo Heiligenbergu, ale i ve Vídni a v Berlíně.

Jeho český velkostatek byl závislý na příjmech ze zemědělství, lesnictví a následného zpracování dřeva. K dalším podnikatelským aktivitám patřilo pivovarnictví, které nabylo na významu i proto, že Fürstenbergové museli rezignovat na upadající hutnictví. 1880 koupila fürstenberské železárny Úvěrní banka ve Vídni a z ní přešly na nově založenou Českou montánní společnost, v níž si však F. zachoval vliv, neboť stál v čele správní rady. (Nakonec montánní společnost odkoupila Teplická válcovna.) Po první světové válce a vyhlášení první pozemkové reformy od něj odkoupila Československá republika nejprve zámek Lány, 1929 prodal F. státu podstatnou část majetků na Křivoklátsku včetně hradu. Ponechal si pouze statek a prosperující pivovar v Krušovicích. Ve třicátých letech sympatizoval s nacistickým hnutím, 1933 vstoupil do NSDAP a jejích úderných oddílů SA. Zemřel v zámku Heiligenberg u Bodamského jezera.

Oženil se s Irmou z rodu Schönborn-Buchheim (1867–1948), dospělosti se dožily jejich čtyři děti: Karl Egon (* 6. 5. 1891 Vídeň, Rakousko, † 23. 9. 1973 Mnichov, Německo), Leontina (* 16. 6. 1892 Lány, † 7. 10. 1979 Řím, Itálie), Anna (* 19. 3. 1894 Praha, † 19. 8. 1928 Freiburg im Breisgau, Německo) a Maximilián Egon (* 31. 3. 1896 Praha, † 6. 4. 1959 Donaueschingen, Německo).

F. a jeho stejnojmenný syn se stali mecenáši a protektory hudebního festivalu soudobé hudby, konaného od 1921 v Donaueschingenu (Donaueschinger Kammermusiktage, dnes Donaueschinger Musiktage), na němž byla ve světových premiérách uvedena díla avantgardních skladatelů (P. Hindemith, A. Hába, F. F. Finke, E. Schulhoff, A. Webern aj.).

L: M. Navrátil, Nový český sněm, 1902, s. 241; NDB 5, s. 695–696; O. Kodedová, K postavení zemědělského dělnictva na počátku 20. století (Fürstenberské dominium 1900–1914), in: ČČH 17, 1969, s. 773–797; J. Fencl, Die Fürstenbergischen Brauereien in Böhmen, in: Die Fürstenberger. 800 Jahre Herrschaft und Kultur in Mitteleuropa, E. H. Eltz – A. Strohmeyer (eds.), Weitra 1994, s. 342–352; L. Höbelt, Adel und Politik, in: tamtéž, s. 371–373; Lišková, s. 71–72; J. Häusler, Spiegel der Neuen Musik. Donaueschingen, Kassel 1996; Almanach českých šlechtických rodů 1999, s. 144; A. Matoušková, Křivoklátské panství Fürstenberků v procesu kapitalistické modernizace, in: Minulostí Berounska 4, 2001, s. 155–179.

Jaromír Patočka