FABIÁN Jan Nepomuk 9.1.1807-3.6.1861

Z Personal
Jan Nepomuk FABIÁN
Narození 9.1.1807
Místo narození Všetaty (u Mělníka)
Úmrtí 3.6.1861
Místo úmrtí Praha
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 16, Praha 2013, s. 35

FABIÁN, Jan Nepomuk (též Johann Nepomuk), * 9. 1. 1807 Všetaty (u Mělníka), † 3. 6. 1861 Praha, římskokatolický kněz, teolog, pedagog

Pocházel z česky uvědomělé rodiny, v níž vyrostli dva vlastenečtí kněží a buditelé. Teologii studoval v Praze, 1832 byl vysvěcen na kněze. 1834 se stal adjunktem na teologické fakultě pražské univerzity, 1838 ThDr. a řádným profesorem řeckého jazyka a biblického studia Nového zákona. Pak odešel do Salcburku, kde jako profesor působil na bohoslovecké fakultě zdejší univerzity a jako rektor lycea. F. schopností si všiml tehdejší salcburský arcibiskup, kardinál Bedřich Schwarzenberg, a po svém odchodu do Čech jej povolal do Prahy, kde se F. 1850 stal řádným profesorem pastorální teologie na pražské univerzitě a jako první přednášel v češtině. Jakožto vlastenec se zapojil do buditelského úsilí českých kněží, vydával starší české spisy, přispíval do časopisů a účastnil se prací na Riegrově Slovníku naučném. 1850 se jako člen sboru Matice české zasadil o vydání Knížek šesterých o obecních věcech křesťanských Tomáše ze Štítného. Spolupracoval rovněž na druhém dílu Výboru literatury české. Jako člen profesorského kolegia Teologické fakulty pražské univerzity byl 1851 zvolen jejím děkanem. Byl jmenován císařským radou a 1860 infulovaným děkanem kolegiátní kapituly Všech svatých v Praze, kde už od 1855 působil jako kanovník, byl též titulární rada manželského diecézního soudu. Ve svém rodišti založil nadaci pro chudé školní děti a věnoval jí 350 zlatých. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech v Praze. Na rodném domě ve Všetatech čp. 16 byla umístěna jeho pamětní deska.

Knězem se stal i mladší bratr, buditel a vlastenec Josef F. (* 10. 5. 1815 Všetaty [u Mělníka], † 10. 1. 1882 Třeboradice, nyní Praha, či Krpy nedaleko Mělníka), který po studiu působil jako kaplan v Brandýse nad Labem, kde se 1848 zapojil do českého národního hnutí. 1847 se stal místoředitelem pražského teologického semináře, 1852–74 farářem v Třeboradicích. Jeho základní práci představoval spis Jádro katolického náboženství pro dospělejší mládež, který 1851 vydal vlastním nákladem.

L: sine, Úmrtí, in: Časopis katolického duchovenstva 2, 1861, s. 320; J. Ježek, Zásluhy duchovenstva o řeč a literaturu českou, 1880, s. 84; OSN 8, s. 984; RSN 3, s. 3; Farní věstník a pamětní kniha Všetat, 1933, únor, s. 12– 13; MSN 2, s. 673; BL 1, s. 324; Čáňová, s. 22; Prokopské listy 8. 5. 2006.

P: Biografický archiv ÚČL, Praha; NA, Praha, kapitula Všech svatých, inv. č. 24, karton 4, inv. č. 33, karton 6, inv. č. 45, karton 8; tamtéž, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 111, obraz 258 a obraz 267; Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, karton 56, č. 28.

Marcella Husová