FABRICIUS Pavel ?1519-20.4.1588

Z Personal
Pavel FABRICIUS
Narození 1519 nebo 1529
Místo narození Lubań (u Zhořelce, Polsko)
Úmrtí 20.4.1588
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání

9- Astronom nebo astrolog 15- Lékaři

13- Geodet nebo kartograf

FABRICIUS, Pavel (též Paul), * 1519 nebo 1529 Lubań (u Zhořelce, Polsko), † 20. 4. 1588 Vídeň (Rakousko), lékař, astronom, kartograf

Pocházel z Horní Lužice, ale většinu života prožil ve Vídni, kde zastával řadu úřadů, mj. byl dvorním falckrabím a osobním lékařem císaře Maxmiliána II. 1555–58 přednášel matematiku na tamní univerzitě, odtud přešel na lékařskou fakultu. Zároveň se věnoval astronomii, vydal tiskem Tabulae astronomicae (1558), spis o nové hvězdě v Kasiopeji (1572), pozoroval komety (mj. 1566) a prováděl měření zeměpisných souřadnic různých zemí. Znal i dobová kartografická díla, mj. Helwigovu mapu Slezska (1561), korespondenci vedl též s Tadeášem Hájkem z Hájku a dalšími osobnostmi. Jako renesanční učenec se také věnoval latinskému básnictví. Datum úmrtí bývá udáváno též 1589.

Pravděpodobně na objednávku moravských stavů ve druhé polovině šedesátých let 16. století F. zmapoval Moravu. Toto první kartografické zobrazení země dokončil 1568, mapa byla o rok později vyryta do mědi a vytištěna pod názvem Marchionatus Moraviae. Das Marggrafftumb Mährern. Jako první z map českých zemí byla opatřena zeměpisnou sítí, sestrojena v kartografickém zobrazení (tzv. lichoběžníkovém, ale nepřesném) a vytvořena v měřítku (1:288 000, tj. palec na mapě = míle ve skutečnosti). Mapa má rozměry 95×85 cm a jen na Moravě bylo zakresleno přes tři sta šedesát sídel, další pak v okolních zemích, neboť např. Rakousy mapa zachytila až k Dunaji. Lze předpokládat, že polohu alespoň některých míst F. stanovil na základě astronomických měření. Vodopis byl dosti podrobný, bez větších chyb, jen na severu F. zaměnil Odru za Ostravici, hory vyznačil kopečkovou metodou (popis u nich chybí), stejně tak lesní komplexy zakreslil jako shluky stromů. Názvy někdy značně zkomolil (Truw je Moravská Třebová, Hragra Rajhrad). Rytec se podepsal jen iniciálami A. F.

Mapa byla mnohokrát kopírována, hlavně v nizozemských atlasech, mj. u A. Ortelia (1573) či u de Jodeho (1593). Sám F. ji chtěl vydat znovu, ale tiskové desky mu někdo hanebně odcizil, a tak je podle rukopisu nechal vyrýt znovu v menším měřítku (1:370 000). Odcizené desky se později našly, neboť z nich 1595 dal pořídit nové vydání jihlavský městský syndik Jan Hynek. F. mapa byla známa jen z nizozemských atlasů, teprve 1931 ji našel v pařížské Národní knihovně kartograf K. Kuchař. Dnes evidujeme již sedm jejích výtisků.

L: K. Kuchař, F. mapa Moravy z r. 1569, in: Sborník Československé společnosti zeměpisné 37, 1931, s. 150–164 (též zvl. otisk); týž, Hynkovo vydání F. mapy Moravy, in: Kartografický přehled 6, 1952, s. 56–57; F. Koláček, F. nejstarší mapa Moravy, 1938; Vývoj mapového zobrazení území Československé republiky. Díl I. – Mapy českých zemí do poloviny 18. století, K. Kuchař (ed.), 1959, s. 31–35; Slezsko 10, s. 58–60; E. Semotanová, Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí, 2001, s. 63; I. Barteček, Nejstarší kartografický obraz Moravy, 2004, s. 23–27.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek