FELDSTEIN Valter 3.1.1911-6.3.1970

Z Personal
Valter FELDSTEIN
Narození 3.1.1911
Místo narození Praha
Úmrtí 6.3.1970
Místo úmrtí Praha
Povolání

64- Překladatel

61- Pedagog

FELDSTEIN, Valter, * 3. 1. 1911 Praha, † 6. 3. 1970 Praha, překladatel, televizní teoretik, politik

Pocházel z česko-židovské podnikatelské rodiny. Po maturitě studoval češtinu a němčinu na Filozofické fakultě UK v Praze, 1936 absolvoval u M. Hýska prací České humoristické písemnictví předbřeznové (PhDr.). 1936–38 suploval na pražském klasickém gymnáziu, 1938/39 učil na reálném gymnáziu v Chustu, 1939–43 pracoval jako pomocný dělník. Protože byl kryt sňatkem s nežidovskou ženou, nastoupil až 1943 do pracovního tábora v Lípě u Humpolce, odkud byl transportem AE5 převezen 1945 do ghetta v Terezíně. Tam vstoupil do KSČ. 1945–48 byl tajemníkem Kulturní komise Ústřední rady odborů, současně členem Státní publikační a poradní komise Prozatímní ediční rady, 1948–49 členem komise pro vydávání klasiků. 1949–51 zasedal v předsednictvu Národní ediční rady československé, v jeho povolovací a honorářové komisi, 1950–51 v honorářové komisi a 1951–53 v předsednictvu Kulturní rady ÚV KSČ. Dále byl od prosince 1949 členem předsednictva Ústřední rady odborů, 1948–51 ústředním tajemníkem odborářského Svazu zaměstnanců umělecké a kulturní služby, odpovědným redaktorem jeho periodik (Pracovník umělecké a kulturní služby, Kulturní práce). 1951–53 byl rovněž členem předsednictva a tajemníkem české sekce Divadelní a dramaturgické rady a paralelně přednostou odboru umění Ministerstva školství, věd a umění. V těchto funkcích zastával dogmatický stalinský kurz a neblaze ovlivňoval kulturní politiku v Československu. 1953–57 stál v čele literárně-dramatického vysílání Československého rozhlasu, 1957–63 byl programovým náměstkem ústředního ředitele Československé televize. Na obou místech osvědčil svoji literárněhistorickou erudici a publicistickou způsobilost. Od 1963 v hodnosti docenta vedl katedru filmové a televizní vědy na FAMU a jako první ve střední Evropě se specializoval na teorii televizní tvorby. Pod pseudonymy V. F. Bláha a Petr Bláha (podle rodného jména manželky) začal překládat již za války. Od druhé poloviny padesátých let náležel k našim nejlepším překladatelům z němčiny. Soustředil se na dílo L. Feuchtwangera (tlumočil je téměř celé), S. Zweiga a dramata F. Schillera, podílel se na překladu Spisů J. W. Goetha, objevný byl výbor z Novalisovy tvorby Modrá květina (1971), překládal i romány B. Travena a E. M. Remarqua.

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 185; Tomeš 1, s. 305; Knapík, s. 79; J. Knapík, V zajetí moci. Kulturní politika, její systém a aktéři 1948– 56, 2006, s. 29, 37–38; J. Rauchová, Spoutané divadlo. J. Honzl, J. Frejka a E. F. Burian v systému kulturní politiky 1945–59, 2011, passim.

Martin Kučera