GANGL Alojzij 8.6.1859-2.10.1935

Z Personal
Alojzij GANGL
Narození 8.6.1859
Místo narození Metlika (Slovinsko)
Úmrtí 2.10.1935
Místo úmrtí Praha
Povolání 75- Sochař nebo medailér

GANGL, Alojzij, * 8. 6. 1859 Metlika (Slovinsko), † 2. 10. 1935 Praha, sochař

Vyučil se v rodišti, po praxi ve slovinských městech a Štýrském Hradci studoval 1885–88 na vídeňské akademii u K. Zumbusche. 1890 cestoval po Itálii. Řadu let bojoval s psychickou nemocí. Udržoval styky s českými zeměmi (mj. s F. Uprkou), jeho manželka byla Češka. Počátkem 1918 se usadil na Smíchově (od 1922 Praha). G. byt v Zahradní (dnes Bieblově ulici) č. 21 se stal centrem pražských Jihoslovanů, které G. podporoval i finančně. 1921 G. vystavil bustu srbského následníka trůnu Alexandra v Topičově salonu. V Praze dožil, pohřben byl v rodišti. 1936 byla v Praze uspořádána jeho posmrtná výstava. G. vynikl jako autor lublaňských pomníků, např. V. Vodnika (1889) a J. Valvasora (1903) či busty básníka F. Prešerena. S architektem H. Hellmerem spolupracoval na stavbě operního divadla v Lublani. Podílel se na výzdobě novorománské katedrály v chorvatském Đakovu, kde byl v té době titulářem propagátor slovanského bratrství J. Strossmayer. Jako „slovinský Myslbek“ se stal spolutvůrcem národní sochařské školy. V době pražského pobytu vytvořil expresionistickou sochu Krista – osamělého poutníka, stojící dnes před hřbitovem v Metlice.

L: Národní listy 30. 4. 1921; Posmrtná výstava akademického sochaře A. G., katalog výstavy, síň Elánu v Praze 27. 5.–30. 6. 1936, 1936; Slovenska biografija (http://www.slovenska-biografija.si/oseba/sbi196550/#slovenski-biografski-leksikon, s bibliografií, stav k 4. 1. 2016); M. Breščak, A. G., Ljubljana–Metlika 2010; M. Halata, A. G., slovinský sochař, in: Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5. Příběhy nevšedních životů 3, 2010, s. 115–119.

Jiří Martínek