GLASER Franz 7.3.1903-29.2.1972

Z Personal
Franz GLASER
Narození 7.3.1903
Místo narození Teplice-Šanov
Úmrtí 29.2.1972
Místo úmrtí Köniz bei Bern (Švýcarsko)
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista

GLASER, Franz (též František), * 7. 3. 1903 Teplice-Šanov, † 29. 2. 1972 Köniz bei Bern (Švýcarsko), žurnalista, publicista, diplomat

Pocházel z bilingvní českoněmecké rodiny židovského továrníka, která konvertovala ke katolicismu. G. vystudoval v Praze a stal se žurnalistou; 1929–38 byl odpovědným redaktorem listu Prager Montagsblatt. Zároveň přispíval do německých křesťansko-sociálních listů Deutsche Presse, Prager Abendblatt a dalších novin, spolupracoval s německým rozhlasem v Československu. Pravidelně referoval jako filmový a divadelní kritik v časopisu Berliner Film-Kurier. Psal eseje a rozhlasové hry a překládal z češtiny do němčiny. Působil jako kulturní poradce pražského německého vzdělávacího spolku Urania. Na sklonku třicátých let se angažoval v novoaktivistickém hnutí německých demokratických stran (sociální demokracie, křesťanští sociálové, agrárníci), usilujícím o německo-české vyrovnání a oslabení pozic Henleinovy Sudetoněmecké strany. Po německé okupaci emigroval 1939 do Nizozemska a poté 1940 do Belgie, kde ho internovaly německé okupační úřady. 1942 uprchl do Švýcarska, spolupracoval s charitativními institucemi ve prospěch české emigrace, s úřadem (exilové- ho) stálého československého delegáta při Společnosti národů v Ženevě; působil 1945/46 jako vedoucí tiskového odboru a zástupce tituláře na československém vyslanectví v Bernu. Od založení (1948) vedl švýcarskou odbočku exilového Československého výboru pomoci politickým uprchlíkům (Czechoslovak Relief Committee for Political Refugees) v Londýně. G. se usadil ve Švýcarsku, ale současně se angažoval v sudetoněmeckých institucích v SRN (např. Ackermann-Gemeinde). Živil se jako publicista, překladatel a žurnalista, psal především pro švýcarský katolický tisk (Berner Tagblatt, Vaterland), mezinárodní časopisy a sudetoněmecká periodika. Ve svých příspěvcích se zejména věnoval politickým procesům v Československu (proti R. Slánskému ad.). G. usiloval o porozumění nejen mezi Čechy a Němci, ale i mezi křesťany a židy. 1968 byl přijat jako občan města Köniz, současně získal i švýcarské občanství. 1963 byl v Německu vyznamenán Spolkovým křížem za zásluhy 1. třídy, 1966 ho papež jmenoval komturem rytířského Řádu Řehoře Velikého. Používal pseudonymy Christianus, Arthur Grodowsky, Vlastimil Věrný, Paľo Skalský a Glaser-Skalský.

D: Die gute Saat der Slawenapostel, Freiburg/Schweiz 1944; La prédication du christianisme chez les peuples slaves, Bulle 1944; Partisan Karel Kratochvil, Leipzig 1945.

L: Kulturní adresář ČSR 1, A. Dolenský (ed.), 1934, s. 109; Der deutsche Rundfunk in der Tschechoslowakischen Republik, O. Frankl (ed.), 1937, s. 116 (foto); Sudetendeutsche Zeitung 30. 12. 1966, s. 7; tamtéž, 8. 3. 1968, s. 6 (foto); Prager Nachrichten (Vaterstetten) 19, 1968, č. 3, s. 14–15; Mährisch-schlesische Heimat 14, 1969, s. 308–309; tamtéž 17, 1972, s. 154; Prager Nachrichten (Vaterstetten) 23, 1972, č. 3, s. 14–15; R. Hemmerle, Dr. F. G. †, in: Sudetenland. Böhmen, Mähren, Schlesien 24, 1972, č. 2, s. 150–151; BL 1, s. 442; BHDE 1, s. 242/224; Deutsche Literatur im Exil in den Niederlanden, Frankfurt am Main 1993, s. 181; R. J. Hoffmann, Die Anfänge der Emigration aus der Tschechoslowakei nach der kommunistischen Machtergreifung vom Februar 1948, in: Sešity Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR 27, 1996, s. 138; Historisches Lexikon der Schweiz 5, Bern 2006, s. 473 (http://www.hls-dhs-dss.ch; stav k 7. 9. 2015); Deutsches Literatur-Lexikon. Das 20. Jahrhundert 11, W. Kosch a kol. (eds.), Berlin 2008, s. 272; J. Dejmek a kol., Diplomacie Československa 2, 2013, s. 785.

Robert Luft