GOLD Hugo 14.10.1895-20.11.1974

Z Personal
Hugo GOLD
Narození 14.10.1895
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 20.11.1974
Místo úmrtí Tel Aviv (Izrael)
Povolání

68- Redaktor nebo žurnalista

67- Nakladatel nebo vydavatel

GOLD, Hugo, * 14. 10. 1895 Vídeň (Rakousko), † 20. 11. 1974 Tel Aviv (Izrael), žurnalista, historik, nakladatel

Pocházel z židovské rodiny truhlářského mistra Adolfa G. a jeho ženy Fanny. Za první světové války se 1915–18 účastnil bojů na východní frontě, kde padl do zajetí a byl odvezen na Sibiř. Ve dvacátých letech studoval na německé technice v Brně a obhájil tam disertační práci Die Einwanderung der Juden in Mähren (Dr. 1928). Již krátce po válce začal pracovat jako zaměstnanec brněnského nakladatelství Jüdischer Buch- und Kunstverlag, které vlastnil jeho strýc Max Hickl (1874–1924). G. se podílel např. na tvorbě týdeníku Jüdische Volksstimme a kalendáře Hickl’s (illustrierter) jüdischer Volkskalender. Po smrti strýce G. nakladatelství převzal a vydával odborné i beletristické knihy židovských autorů. 1930–38 vycházel v nakladatelství populárněvědecký čtvrtletník Zeitschrift für die Geschichte der Juden in der Tschechoslowakei, který obsahoval historické i kulturně zaměřené studie k dějinám vybraných židovských obcí, příspěvky o významných osobnostech a přibližoval etnografická specifika. G. si uvědomoval absenci syntetických dějin Židů v ČSR, proto začal pro jednotlivé země vydávat souhrnná díla zaměřená na tuto problematiku, v nichž kladl důraz především na výzkum primárních pramenů. Spolupracoval také s představiteli židovských obcí. Svým dílem se snažil systematizovat poznání židovských dějin na území Čech, Moravy, Slezska i Slovenska. Kvůli sílícímu nacistickému nebezpečí odešel 1939 ilegálně do Palestiny. V Tel Avivu obnovil 1943 svoji vydavatelskou a vědeckou práci; G. díla vycházela v nově založeném nakladatelství Olamenu. Po válce se G. věnoval dějinám Židů ve střední Evropě, 1964–74 vydával Zeitschrift für die Geschichte der Juden. 1967 obdržel rakouskou Literární cenu Theodora Körnera, 1973 byl jmenován členem Židovské akademie umění a věd v New Yorku a také byl členem PEN klubu.

D: Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, 1929; Die Juden und Judengemeinden Preßburgs in Vergangenheit und Gegenwart, 1932; Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart, 1934; Geschichte der Juden in der Bukowina 1–2, Tel Aviv 1958–1962; Geschichte der Juden in Wien. Ein Gedenkbuch, tamtéž 1966; Gedenkbuch der untergegangenen Judengemeinden des Burgenlandes, tamtéž 1970; Zwi Perez Chajes. Do kumente aus seinem Leben und Wirken, tamtéž 1971; Geschichte der Juden in Österreich. Ein Gedenkbuch, tamtéž 1971; Gedenkbuch der unter gegangenen Judengemeinden Mährens, tamtéž 1974.

L: Wininger 7, s. 14; BJB, s. 66; W. Tetzlaff, 2000 Kurzbiographien bedeutender deutscher Juden des 20. Jahrhunderts, Lindhorst 1982, passim; Lexikon deutsch-jüdischer Autoren 9, München 2001, s. 48–52; Parallelwelten des Buches. Beiträge zu Buchpolitik, Verlagsgeschichte, Bibliophilie und Buchkunst, Wiesbaden 2008, s. 220; D. Stern, Werke von Autoren jüdischer Herkunft in deutscher Sprache, Wien 1969, passim; M. Buňatová, H. G. (1985–1974) – publicista a vydavatel, in: Moravští židé v rakousko-uherské monarchii (1780–1918), 2003, s. 333–338; M. Kyselá, H. G. a činnost jeho brněnského nakladatelství, in: Židé a Morava XVI, 2010, s. 189–193; https://cs.wikipedia.org/ (stav k 29. 3. 2016); https:// de.wikipedia.org/ (stav k 29. 3. 2016); http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 29. 3. 2016).

Ladislav Beneš