GRASSMANN Ondřej 23.2.1704-15.3.1783

Z Personal
Ondřej GRASSMANN
Narození 23.2.1704
Místo narození Ženklava (u Nového Jičína)
Úmrtí 15.3.1783
Místo úmrtí Berlín (Německo)
Jiná jména Andreas GRASSMANN
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 717-718

GRASSMANN, Ondřej (též Andreas), * 23. 2. 1704 Ženklava (u Nového Jičína), † 15. 3. 1783 Berlín (Německo), duchovní, misionář

Syn učitele Johanna G. Z rodné vsi, odkud pocházel i zakladatel církve moravských bratří Kristián David, odešel za dramatických okolností 1728 do jejího střediska Herrnhutu (Ochranova) v saské Lužici. Od 1731 byl vysílán na misie, nejprve do Pruska a pobaltských zemí. 1734 se vydal s D. Schneiderem a J. Nitschmannem šířit víru mezi kočovné Laponce. Přes Rujanu a Stockholm odcestovali do Oulu (dnes Finsko), odkud v zimě následujícího roku podnikl G. cestu mezi kočovníky do oblasti města Kuusamo (u ruské hranice). Po návratu byli G. a jeho přátelé obviněni, že konají náboženská shromáždění, a museli město opustit. Vydali se dále na sever, do města Tornio na nynější finsko-švédské hranici, kde se během léta živili jako řemeslníci (G. byl tesařem). Zjistili však, že víru mezi Laponci již šíří švédští luteráni, a proto se rozhodli k návratu. 1736 pak G., Schneider a M. Miksch, který nahradil odvolaného Nitschmanna, podnikli další cestu ke kočovníkům na sever Ruska. Přes Königsberg (dnes Kaliningrad) a Rigu zamířili do Moskvy, odkud se na jaře 1737 vydali do Vologdy a Archangelska. G. se setkal se Samojedy (Něnci), jejichž zvyky jako jeden z prvních Evropanů popsal. Na další cestu potřebovali pas, který jim ruské úřady odmítly vydat, naopak trojici misionářů zatkli jako švédské zvědy a eskortovali do Petrohradu; ti cestou těsně unikli smrti, když se pod nimi na Ladožském jezeře prolomil led. Po dalším věznění v Petrohradu byli na jaře 1738 propuštěni s tím, že musí neprodleně opustit Rusko.

Po návratu do Herrnhutu G. se 1738 oženil s Rosinou Jäschkeovou († 1760), rodačkou ze Žiliny na Novojičínsku. 1740 se vydal na misie do Grónska. Od 1752 působil jako kněz v českém sboru v Berlíně. Na kazatele byl ordinován 1754 v Gnadenbergu, o dva roky později, v červenci 1756, byl v Herrnhutu vysvěcen na biskupa. Působil ve Slezsku, nejpozději od 1768 v Berlíně a v blízkém Českém Rixdorfu (dnes Berlín), kde stál v čele sboru až do své smrti. Sepsal zajímavou autobiografii, vydanou 1845 v časopise Nachrichten aus der Brüder-Gemeinde.

L: L. Schichor, Bischof A. G., in: Das Kuhländchen 2, 1920, č. 5, s. 34–35; D. Říčan, Moravští bratři na cestách do polárních krajin Evropy, in: Poodří 4, 2007, s. 42–45.

Jiří Martínek