GRIMM Mořic 3.4.1669-17.6.1757

Z Personal
Mořic GRIMM
Narození 3.4.1669
Místo narození Achdorf (u Landshutu, Německo)
Úmrtí 17.6.1757
Místo úmrtí Brno
Povolání 74- Architekt

GRIMM, Mořic (též GRIMB), * 3. 4. 1669 Achdorf (u Landshutu, Německo), † 17. 6. 1757 Brno, stavitel

Pocházel z Dolního Bavorska. Zednickému řemeslu se vyučil pravděpodobně v Landshutu, po tovaryšských zkouškách odešel na zkušenou. 1690 byl zapsán jako tovaryš staroměstského zednického a kamenického cechu v Praze. 1704 přišel do Brna s manželkou Voršilou (Uršulou) a synem Janem Jakubem (později se narodili: Anna Kateřina, František Antonín, Jiří Filip a Marie Rozálie; synové Jan Jakub a Jiří Filip se stali členy řádu kapucínů v Brně). G. složil zednické mistrovské zkoušky a získal měšťanské právo. 1707 koupil dům na Uhelném trhu (dnes Kapucínské nám. 3). G. stavební činnost významně poznamenala barokní podobu města i moravského venkova. Okolo 1750 svoji živnost předal synovi Františku Antonínovi (1710–1784), který se svým společníkem B. Zintnerem v práci úspěšně pokračoval.

G. získal zakázku od řádu dominikánů a od 1705 se podílel na přestavbě a dostavbě kláštera v Brně (nová budova konventu a knihovna, 1705–09). Dalšími zadavateli z řad kléru byli jezuité, pro něž G. 1715–17 postavil dnes zbořenou kapli sv. Kříže na Ostré horce u Soběšic, inspirovanou vídeňským kostelem sv. Petra. Souběžně pracoval i na dalším úkolu od jezuitů, a to na umělecky nenáročném rozšíření a přestavbě farního kostela sv. Vavřince v Brně-Řečkovicích (1717–22). Pro minority dostavěl 1716–22 budovy kláštera, přestavěl kostel sv. Janů, zvýšil zvonici a nově vybudoval loretu a svaté schody. Od 1717 přijal účast na nejvýznamnější profánní stavbě tehdejšího města, přestavbě a postupné dostavbě komplexu Stavovského domu (dnes Nová radnice) na Dominikánském náměstí. Tento dlouhodobý úkol, dokončený až 1735, zahrnoval opravu a zvýšení Sněmovního sálu a opravu sálu Rytířského a rovněž práce na obou honosných portálech do náměstí, na portálu nad renesančním schodištěm a na prvním nádvoří. Z druhého desetiletí 18. století pocházel projekt hrobky Raduîta de Souches s kaplí v kostele sv. Jakuba. Kromě toho G. postavil několik městských domů, např. svatojakubskou faru v dnešní Jakubské ul. (1710–14, později přestavěna) či dům kláštera Hradisko u Olomouce ve Starobrněnské ul. (1723–24, dnes přestavěn). Brněnští kapucíni se rozhodli vybudovat pod lodí svého kostela novou kryptu, na níž se G. podílel (s manželkou na ni finančně přispěli, za což mohli být v kryptě po smrti uloženi). Na začátku třicátých let 18. století G. přijal zakázku brněnských augustiniánů týkající se projektů na stavbu konventu, prelatury, prefektury a přestavbu klášterního kostela sv. Tomáše, 1732–33 znovu pracoval pro brněnské jezuity (oprava a zvýšení věže klášterního kostela Nanebevzetí P. Marie), pro kapucíny (nová klenba nad hlavní lodí klášterního kostela Nalezení sv. Kříže, 1736–38), pro starobrněnské cisterciačky (nové probošství v areálu kláštera, před 1737). G., jedna z hlavních osobností brněnské architektury první poloviny 18. století a významný představitel podunajského proudu barokní architektury na Moravě, s nejvyšší pravděpodobností provedl přestavbu a nadstavbu dnešní tzv. Re - duty na Zelném trhu (1734–36) i stavbu paláce biskupa W. H. Schrattenbacha na rohu Kobližné a Poštovské ul. (1739), který projektoval Ch. A. Oedtl. Pramenným materiálem nelze doložit G. mimobrněnské práce (přestavby zámků v Lysicích, Hrotovicích /u Třebíče/ a Chrlicích či kostelů sv. Mikuláše v Deblíně /u Tišnova/ a Nanebevzetí P. Marie v Kyjově), některé stavby, které lze dokumentovat plány, realizovány nakonec nebyly (kostel ve Střílkách /u Kroměříže/, 1728; přestavba chrámu sv. Petra a Pavla v Brně, okolo 1738).

D: Brno: úpravy paláce hraběcí větve Dietrichštejnů, Masarykova ul. / Josefská ul., 1738–48 (projekt F. A. Grimm, nedochováno). Další stavby: řešení půdorysné dispozice bočních křídel, stavba zámku Jana Dětřicha z Petřvaldu, půdorysné řešení a patrně i stavba hospodářského křídla, tzv. Flóra (1738), Buchlovice (/u Uherského Hradiště/, projekt zámku D. Martinelli).

L: Toman 1, s. 271; NEČVU 1, s. 228–229; J. Pernička, Dílo M. G., 1976 (diplomová práce, FF UJEP, Brno); týž, Brněnský architekt M. G., in: Uměleckohistorický sborník, 1985, s. 172–173; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, passim; I. Krsek – Z. Kudělka – M. Stehlík – J. Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. 1996, passim, zvl. s. 67–68; http://encyklopedie.brna.cz (přístup 12. 9. 2016); https://cs.wikipedia.org/ (stav k 21. 8. 2016).

Lenka Kudělková