GROHMANNOVÉ rodina zlatníků

Z Personal
GROHMANNOVÉ rodina zlatníků
Rodné jméno 1803
Narození Skalice u České Lípy
Místo narození 1859
Úmrtí Praha
Povolání 88- Umělecký řemeslník
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 761

GROHMANNOVÉ, rodina zlatníků

Tradici rodinného řemesla založil německý zlatník Franz G. z Okrouhlé na Litoměřicku. Jeho syn Hieronymus G. (* 12. 9. 1803 Skalice u České Lípy, † 1. 12. 1859 Praha) se 1816–21 vyučil zlatnickému a stříbrnickému řemeslu v Praze u K. Kerlického, 1833 složil mistrovskou zkoušku. 1830 se oženil s dcerou svého mistra Antonií († 1834); manželé měli dvě dcery. 1835 uzavřel druhý sňatek s vdovou Aloisií Ipoldovou, s níž měl tři syny. Po 1840 získal tituly c. k. dvorního dodavatele a dvorního zlatníka s guberniálním oprávněním k výrobě všech druhů klenotů. Jako umělecko-řemeslně zdatný podnikatel založil na Novém Městě firmu Gold-, Silber- und Metallwaren Fabrik. Vypracoval se v předního výrobce klenotnického zboží epochy romantického historismu. 1847 pravděpodobně pro nemoc odstoupil z vedení podniku a předal jej manželce, která ho řídila do 1871. Z jeho díla se dochovalo nemnoho světských šperků a ozdobných předmětů (např. dva náramky, řetězy, příbory, poháry pražských ostrostřelců); většinou se soustředil na chrámové stříbrnictví, které vynikalo uměleckou úrovní i pečlivostí a přesností při nápodobě historických stylů. Jeho častým spolupracovníkem byl architekt J. Kranner. Úspěšným pokračovatelem v otcově podnikání byl nejstarší syn Karl Borromäus G. (* 13. 6. 1837 Praha, † po 1890 Praha), který se stal uměleckým vedoucím firmy a od 1871 jejím majitelem. Udržel otcovu výrobní značku (HG v oválu) a počeštil jméno firmy na c. k. Privátní továrna na zlaté a stříbrné zboží. Podílel se na dvorských zakázkách a klenoty dodával i na sasko-kobursko-gothajský dvůr. Z jeho odkazu, uchovávaného v Čechách, je známo novorokokové ciborium pro malostranský chrám sv. Mikuláše nebo orlice s žerdí pro blanenský spolek Rastislav podle návrhu J. Mánesa, z dalších artefaktů novogotický kalich Lobkowiczů v Chorušicích, souprava pro velmistra řádu křižovníků s červenou hvězdou podle návrhu A. Poppa, kalich pro vyšehradskou kapitulu aj. V ulici Na Příkopě firma sídlila ještě 1889, později zájem zákazníků klesl. Výrobky získaly uznání na světových výstavách v Londýně (1851, 1862), Paříži (1855, 1867) a Vídni (1873).

Jako klasicistní zlatník působil také Hieronymův mladší bratr Johann G. (* 25. 11. 1805 Okrouhlá, † 29. 11. 1852 Praha). Vyučil se u otce a převzal jeho dílnu lokálního významu, 1836 získal mistrovské oprávnění a téhož roku podnik v Okrouhlé zrušil. Přestěhoval se do Prahy, po sňatku si zřídil ve Skořepce, později v Konviktské ulici, zlatnickou dílnu, ale neprosadil se a dožil v bídě. Z jeho tvorby se zachovalo několik šperků v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu.

L: NEČVU 1, s. 230; D. Stehlíková, Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví, 2003, s. 156–157.

Martin Kučera