GRUSCHKA Theodor 27.6.1888-26.6.1967

Z Personal
Theodor GRUSCHKA
Narození 27.6.1888
Místo narození Moravský Krumlov
Úmrtí 26.6.1967
Místo úmrtí Jeruzalém (Izrael)
Povolání 15- Lékaři

GRUSCHKA, Theodor, * 27. 6. 1888 Moravský Krumlov, † 26. 6. 1967 Jeruzalém (Izrael), lékař hygienik, pedagog

Narodil se v rodině židovského kantora, po maturitě na gymnáziu na Královských Vinohradech (Praha) absolvoval Lékařskou fakultu (LF) německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (MUDr. 1912). Již v době studií a krátce po promoci praktikoval na několika pracovištích fakulty (Anatomický ústav, Oční klinika). 1914 nastoupil do Hygienického ústavu LF německé univerzity, nejprve jako neplacený asistent, poté do 1921 jako třetí asistent. Během první světové války působil v polních bakteriologických stanicích na frontách v Rusku a v Itálii a v bakteriologických stanicích ve Vídni a Istanbulu. Od 1921 byl městským úředním lékařem v Ústí nad Labem. 1932 se na německé lékařské fakultě habilitoval z hygieny. Od 1932 přednášel též na Masarykově škole sociální a zdravotní péče, 1936–39 působil jako ministerský rada a sekční šéf na ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy (IV. Odbor sociálně-zdravotní péče), byl též členem Státní zdravotní rady a komise pro fyzikátní zkoušky. Pro svůj židovský původ byl nucen na podzim 1938 rezignovat na místo univerzitního učitele, z ministerstva byl uvolněn na jaře následujícího roku. Po okupaci ČSR 15. března 1939 se mu podařilo odejít do exilu, nejprve v dubnu do Francie, poté v červnu do Palestiny. 1939–44 byl ředitelem městské nemocnice Hadassah v Tel Avivu, později působil jako vedoucí zdravotní služby pro imigranty. Po 1948 patřil k zakladatelům ministerstva zdravotnictví státu Izrael (šéf oddělení sociální péče, poradce pro legislativu). 1949 byl jmenován mimořádným profesorem sociální péče a vedoucím katedry sociální péče na Lékařské fakultě Hebrejské univerzity v Jeruzalémě (do 1958). 1951 založil zdravotní službu pro studenty Hebrejské univerzity; stal se členem řady izraelských odborných společností a komisí.

Zabýval se sérologií, bojem proti tuberkulóze, proti alkoholismu, školní a sociální hygienou, komunální a stavební hygienou, nemocničním ústavnictvím a na sklonku kariéry také lékařskou etikou a otázkami životního prostředí. Zasloužil se o modernizaci městské nemocnice v Ústí nad Labem. Byl místopředsedou Společnosti československých nemocnic, členem Mezinárodní asociace nemocnic a pilným přispěvatelem do jejich časopisů. Patřil k loajálním československým občanům, členům německé sociálně demokratické strany. Vážili si ho i čeští kolegové. V Izraeli se přiřadil k budovatelům zdravotnických a výukových institucí nového státu, přestože před odchodem do exilu se nehlásil k příznivcům sionismu a ideji založení samostatného židovského státu.

D: Das Wohnungsminimum (habilitační práce), 1931 (česky jako Bytové minimum, in: Věstník Inženýrské komory 1927, č. 11–13, str. nečíslovány); Die präventiven Aufgaben des Krankenhauses, in: Nosokomeion 4, 1933, č. 1, s. 6–11; Jirka na cestách, 1938; Social Services in Israel, Jerusalem 1968.

L: BLDMF, s. 79–80; BL 1, s. 485; E. S. [?], Docent Dr. T. G. padesátníkem, in: Československá nemocnice 8, 1938, s. 189–190 (bibliografie, foto); Public Health (Jerusalem) 10, 1967, č. 3–4, s. 445–452 (bibliografie, foto); M. Vamberová, prof. MUDr. T. G. (1888–1967). Osud mezi Prahou a Jeruzalémem, 2001 (diplomová práce, FSV UK, Praha); P. Svobodný, Němečtí sociální hygienici ve službách sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví v meziválečném Československu (1918–1939), in: AUC – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 47, 2007, č. 1–2, s. 247–264.

P: Archiv UK, Praha, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inventární číslo 3, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze / Německé univerzity v Praze (1904–1924), folio 237b; fond LF NU, osobní spis (bibliografie do 1926).

Petr Svobodný