GRUSS Josef 8.6.1884-20.5.1968

Z Personal
Josef GRUSS
Narození 8.6.1884
Místo narození Praha
Úmrtí 20.5.1968
Místo úmrtí Praha
Povolání

15- Lékaři

72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury

GRUSS, Josef (též Joe), * 8. 6. 1884 Praha, † 20. 5. 1968 Praha, lékař, sportovní funkcionář, propagátor olympijského hnutí

Syn Gustava G. (1854–1922) a Emilie, roz. Nové. Vystudoval medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě (MUDr. 1911), dosáhl profesury pro obor gynekologie a porodnictví (1933) a stal se přednostou gynekologického oddělení v nově vybudované Nemocnici na Bulovce; 1945–46 vedl Československou gynekologickou a porodnickou společnost a řídil časopis Československá gynekologie. Věnoval se i sportovnímu lékařství. Od mládí se projevoval jako všestranný sportovec, od 1902 byl členem SK Slavie, vynikl v tenisu a v šermu. Účastnil se pod pseudonymem Mičkovský olympijského tenisového turnaje 1908 ve dvouhře v Londýně. Bojoval na šermířském MS 1910 a jako kapitán vedl družstvo československých šermířů na Pershingově olympiádě 1919 v Paříži a na OH 1920 v Antverpách. Účastnil se atletických závodů Běchovice–Praha, lyžoval a jako hráč i rozhodčí působil na zápasech ve fotbalu a v hokeji s míčkem (bandy hokej). Přeložil do češtiny pravidla fotbalu a bandy hokeje.

Patřil k průkopníkům ledního (kanadského) hokeje v českých zemích. S E. Procházkou založil 1908 Český hokejový svaz a 1909 nastoupil do branky na ME v Chamonix (dva zápasy). Zajistil přitom přijetí Českého hokejového svazu do mezinárodní organizace kanadského hokeje (IIHF). 1922–29 vystupoval jako předseda Českého šermířského klubu Riegel, 1920–25 Československého šermířského svazu, 1923–30 Československé athletické amatérské unie a vedl Všesportovní výbor, který sjednocoval sportovní organizace v Československu. Věnoval se i filatelii a 1943 se stal prvním předsedou Ústředí českých filatelistů.

Přestože patřil ke kritikům olympijských institucí, převzal 1929 po J. S. Guthovi-Jarkovském předsednictví Československého olympijského výboru (ČSOV). Z organizace se snažil vytvořit nezávislý orgán, stojící nad partikulárními zájmy svazů a klubů, usiloval o kompromisní urovnání národnostních třenic mezi českými a německými sportovními svazy a spolky.

Po druhé světové válce se G. znovu ujal předsednictví obnoveného ČSOV, o rok později byl jmenován členem Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Nový spolkový zákon (1951) přinesl i změnu v postavení ČSOV v systému sjednocené tělovýchovy. G. rezignoval na funkci, ale zůstal členem MOV až do 1965. Za aktivní působení v olympijském hnutí a šíření myšlenek olympismu získal čestné členství v MOV spolu s Olympijským diplomem, nejvyšším vyznamenáním MOV (1965), a za reprezentaci ČSSR na mezinárodním sportovním poli obdržel 1964 Řád práce, 2011 byl uveden do Síně slávy českého hokeje. Pohřben je v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech v Praze.

D: Bandy. Pravidla hry jak byla přijata od klubů v Davos, St. Moritz a klubů českých, 1906; Hockey. Pravidla hry vydané anglickou Hockey Association pro rok 1906–7; Referees chart. Pravidla kopané. S úředním rozhodnutím a pokyny pro soudce, hráče i sekretáře klubů. Příručka pro soudce, 1908, 2. vyd. 1912; Pravidla a rady pro „Ice-hockey“. Umění hrát hockey, 1909; Pravidla kopané, 1920, 1920; Dojmy z berlínského mezinárodního olympijského sjezdu, 1930 (zvl. otisk z Národních listů); Sportovní lékařství v Berlíně, 1930 (zvl. otisk z časopisu Praktický lékař); Žena a sport se stanoviska lékaře, 1931 (zvl. otisk z časopisu Věstník českých lékařů); Sport a hry ve XX. století, in: Dvacáté století. Co dalo lidstvu 8, 1934, s. 199–267; Z archivu a vzpomínek na začátky českého hockeye, 1941; Řeč při pohřbu p. dr. Jiřího St. Gutha-Jarkovského 1943 (zvl. otisk z časopisu Zimní sport).

L: MSN 2, s. 1074; KSN 4, s. 564; OSND 2/2, s. 951; MČE 2, s. 666; BL 1, s. 205–206; ETK 1/1, s. 220; ETK 2/1, s. 173; Malá encyklopedie olympijských her, 1981, s. 117n.; ČBS, s. 175; Tomeš 1, s. 386; F. Kolář a kol., Kdo byl kdo. Naši olympionici, 1999, s. 110–111 (J. Kössl); J. A. Palouš, Mušketýři s hokejkou, 1968, s. 48–74; www.sinslavycslh.cz/josef-gruss.html (stav 3. 12. 2016).

P: NM, Praha, Historické muzeum, Sbírky tělesné výchovy a sportu (osobní fond); NA, Praha, fond Československý olympijský výbor.

Miloslav Martínek