HÁLOVÁ-JAHODOVÁ Cecilie 22.11.1892-24.12.1978

Z Personal
Cecilie HÁLOVÁ-JAHODOVÁ
Narození 22.11.1892
Místo narození Majetín (u Olomouce)
Úmrtí 24.12.1978
Místo úmrtí Brno
Povolání 53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 138-139

HÁLOVÁ-JAHODOVÁ, Cecilie, * 22. 11. 1892 Majetín (u Olomouce), † 24. 12. 1978 Brno, historička umění

Studovala 1907–11 na brněnském učitelském ústavu. Nejprve učila v Troubkách (u Přerova) a po složení zkoušek pro učitele vyššího stupně škol kreslení na měšťankách v Přerově, Kojetíně a po 1919 v Brně na školách ve Vranovské a Merhautově ulici. V Praze 1913–19 se soukromě věnovala malířství u Jana Beneše. V Brně 1928–32 studovala dějiny umění na Filozofické fakultě MU u Eugena Dostála. Disertační práci Dějiny obrazů v bývalém kounickém zámku ve Slavkově obhájila v červnu 1932 (PhDr.). 1933 se vdala za gymnazijního profesora, klasického filologa a překladatele Tomáše Václava Hálu (1885–1942), manželství zůstalo bezdětné. 1945–48 pracovala jako správkyně Městského muzea při Archivu města Brna, 1948–58 jako vedoucí úřednice a odborná pracovnice samostatného Městského muzea v Brně (dnes Muzeum města Brna). Po odchodu do penze 1958 se věnovala publikační činnosti.

V muzeu se zaměřila na sbírkotvornou, vědecko-výzkumnou a kulturně-výchovnou činnost. Významně přispěla k rozvoji instituce a k upevnění prestiže, zasloužila se o akvizici historického materiálu, který se stal základem dnešních muzejních fondů, a pomohla získat prostory v tzv. Městském dvoře na Šilingrově náměstí. V nich H. postupně instalovala expozici historického a uměleckého vývoje města Zmizelé Brno (1950), Zmizelá brněnská řemesla (1951) a Stavební vývoj Brna (1953), a to s odborným přispěním architekta Bohuslava Fuchse a malíře a grafika Eduarda Miléna, kteří bezplatně pomáhali s architektonickým a grafickým řešením těchto expozic. Krátkodobé výstavy připravovala v Domě pánů z Kunštátu v Dominikánské ulici. Vedle publikační činnosti orientované převážně na dějiny umění Brna se zaměřila i na specificky muzejní problémy (mj. systém katalogizace a evidence sbírek). Organizovala semináře pro pracovníky regionálních muzeí, působila ve Svazu českých muzeí (členka muzejní rady), pro který vypracovala např. posudky na soutěžní budovatelské výstavy v Hradci Králové a v Poděbradech. Věnovala se osvětové práci, pořádala přednášky, besedy a výklady spojené se soutěžemi a zaměřené na dějiny, umění a architekturu Brna. Tamní výtvarné umění se stalo tématem její nejhodnotnější odborné publikace Brno. Stavební a umělecký vývoj města (1947).

D: výstavy v prostorách Městského muzea v Brně: Brno ve starých pohledech, 1946; Ondřej Schweigl, 1947; Móda a umění, 1948; Janáčkovo Brno, část výstavy Leoš Janáček, osobnost a dílo, 1948; Tvář Brna, 1949; Bohuslav Fuchs Brnu, 1955; Brno před sto lety, 1956; Brno Jiřímu Mahenovi, 1957. Publikace, výstavní katalogy, studie: Brno ve starých pohledech (katalog výstavy), 1946; Ondřej Schweigl (katalog výstavy), 1947; Výtvarná tvář Brna (katalog výstavy), 1949–1950; Zmizelé Brno (katalog výstavy), 1951; Neznámý Aleš v Mikulči /u Svitav/, 1952; Stavební vývoj města Brna (katalog výstavy), 1953; Umění a život zapomenutých řemesel. Vergessene Handwerkskunst, Bohuslav Fuchs Brnu (katalog výstavy), 1955; Deset let socialistické výstavby Brna (katalog výstavy), 1955; Brno, dílo přírody, člověka a dějin, 1971.

L: M. Flodrová, Za dr. C. H., in: VVM 31, 1979, s. 232–233; L. Krčálová, Osobnost C. H.-J. a Muzeum města Brna, in: Forum Brunense 1989, s. 139 až 144; B. Samek, Moje muzejní roky 1, in: tamtéž 1994, s. 201–211; M. Flodrová, Osobní vzpomínka na paní doktorku H., in: tamtéž, s. 213–218; NEČVUD, s. 258; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 20. 9. 2017).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Lenka Kudělková