HAERING Otakar 26.11.1892-15.10.1951

Z Personal
Otakar HAERING
Narození 26.11.1892
Místo narození Praha
Úmrtí 15.10.1951
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 53

HAERING, Otakar, * 26. 11. 1892 Praha, † 15. 10. 1951 Praha, pedagog, spisovatel, básník

Syn Maxmiliána H., a Františky, roz. Boudníkové. Bratr dopravního technika Julia H. (1887–1936), synovec Františka Adolfa Heringa (1853–1910). Po ukončení pražské reálky absolvoval 1911 učitelský ústav a jako výpomocný učitel vystřídal malotřídky v okolí Prahy (Skorkov, Šestajovice, Sluhy). Od 1914 učil v Praze; od poloviny třicátých let do 1949 řídil několik obecných škol. Patřil k nadaným pedagogům, zvláště podporoval dramatickou, hudební a tělesnou výchovu. 1948 byl kvůli nesmyslnému nedopatření vyšetřován jako člen protistátní odbojové skupiny, odsouzen, ale ještě před nástupem do vězení zemřel. 1964 byl rehabilitován.

1931 se stal členem redakčního kruhu nakladatelství Zmatlík a Palička, v němž odpovídal za publikaci titulů pro mládež. Začal sám psát, zpočátku romány pro ženy. Do 1948 vydal sedmdesát pět knih, většinou dívčích románků, jen rámcově obměňovaných, vždy s důrazem na mravní ponaučení čtenářek. Více se mu dařily knížky pro předškolní děti, jimž věnoval především velmi populární a často reeditovaný veršovaný cyklus pohádkových příběhů o čertíku Marbulínkovi a psíku Fenkovi, doprovázený akvarelovými kresbami Fráni Smatka. (Některé tituly vyšly znovu po roce 1990.) Občas používal pseudonymy Božena Archmannová (dívčí jméno manželky), nebo Dáďa Farářová (jméno neteře). Za války mu s produkcí seriálu pomáhali také další autoři, kteří příběhy převedli do konvenční prózy a zbavili je jejich naivního kouzla. H. přispíval i do časopisu Malý čtenář, psal loutkové hry a leporela, sestavoval obrázkové knihy, účastnil se cvičitelské práce v Sokole, podílel se na přípravě vystoupení mládeže na všesokolském sletu (1938).

D: Helenka; Láska mocnější; Píseň léta; Pozdní lítost; Pro tebe; Ošizený šibal; Kouzelný kámen; Krakonošův dar; Kašpárek u maminky, vše 1931; Bez lásky nelze žít; Do nového života; Hanička a její družky; Helenčin sen; Její utrpení; Manželství bez lásky; Pro štěstí rodinné; Krakonošův poklad, vše 1932; Alenka v penzionátě; Maminčin mazlíček; Pod tíhou osudu; Smím?, vše 1933; Květa; Pohádka mládí; Radostné mládí; Rozvod z jeho viny; Vše pro tebe, vše 1934; Jarmilka má svátek; Medička Hana; Soňa vítězí, vše 1935; Hana bojuje o štěstí; Lidunčino tajemství; Lidunka se vdává; Lidunčin omyl; Náš diblík; Studentka Věra, vše 1936; Alenčiny prázdniny v penzionátě; Heda; Heda na rozcestí; Hedin životní cíl; Tři sestry, Bláža, Anča, Máňa; Naše Lidka, vše 1937; Anička a její teta; Ziňa dědí milion; Pýcha otce Roubala; Petříčkův sen, vše 1938; Petříčkův svět, 1946; Hana; Mančiny radosti, vše 1948.

L: LČL 2/1 s. 22–23; I. Fencl, Kdo to byl Marbulínek, in: Neviditelný pes 27. 7. 2009; https://cs.wikipedia.org (s další literaturou a prameny, stav k 13. 5. 2017).

P: AHMP, fond Magistrát hl. m. Prahy, Osvětový odbor, A 15/1567, Přehled titulů vydaných nakladatelstvím Zmatlík a Palička – Osobní složka O. H., fond Okresní školní výbor Brandýs n. L.; fond Amerlingův státní mužský ústav učitelský – Matrika vysvědčení dospělosti – inv. č. 238, SOkA, Praha-východ, Přemyšlení, sign. H23; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 175, obraz 186.

Pavel Hering, Martin Kučera