HAGENAUER Wenzl 12.4.1809-1860?

Z Personal
Wenzl HAGENAUER
Narození 12.4.1809
Místo narození Bezdružice
Úmrtí po 1860
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 57

HAGENAUER, Wenzl (též Václav), * 12. 4. 1809 Bezdružice, † po 1860 ?, architekt

Narodil se v rodině nájemce Jakoba Ferdinanda a jeho manželky Marie Anny, roz. Wintersteinové. Již 1834 měl navrhnout (pokud se jedná o stejnou osobu – uvedeno je jen ing. H.) přestavbu někdejšího Černínského domu čp. 102/IV v Praze na Hradčanech na Loretánském náměstí. 1835 se objevil v matrikách Akademie výtvarných umění v Mnichově, kde si zapsal architekturu. 1836–45 podnikal také studijní cesty po Itálii, Německu a Uhrách. Jeho architektonická činnost byla spojena především s významnými šlechtickými rody: 1839 již působil jako buquoyský architekt, jak dokládá jeho činnost na Červeném Hrádku (u Chomutova). Dále ho nepochybně zaměstnali Lobkowiczové, dokazují to jím podepsané plány na skleník při zámku v Bílině (stavěl se 1840), kde se H. patrně podílel i na dalších úpravách zámku, probíhajících v následujícím roce. Pro Bílinu vyhotovil ještě plán budovy ředitelství lobkowiczkého velkostatku. Pracoval také na jihočeském panství Buquoyů v Rožmberku, kde je jeho pobyt doložen od 1842; gotizující úpravy tam byly jen minimální – H. změnil především podobu hradních věží, z nichž snesl barokní báně. 1844–53 uskutečnil přestavbu dolního zámku v Rožmberku, změněného v rodinné muzeum. 1850 projektoval kapli (a zřejmě i celý objekt) v novorenesančním Vojenském lázeňském domě u Mlýnské kolonády v Karlových Varech, budované 1852–55 ještě pod vlivem doznívajícího tzv. Rundbogenstilu, s nímž se H. seznámil už v Mnichově. Nepochybně známější je přestavba zámku v Klášterci nad Ohří, která proběhla 1856–60 v duchu romantické novogotiky pro stavebníka Josefa Osvalda Thuna.

L: Toman 1, s. 284; Umělecké památky Čech 2, E. Poche (ed.), 1978, s. 33, 60; A. Gnirs, Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, (1933), München 1996, s. 63; P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 128, 303; Umělecké památky Prahy, Pražský hrad a Hradčany, týž (ed.), 2000, s. 322; týž, Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, 2004, s. 212; AKL 67, s. 447.

P: SOA, Litoměřice, fond RAL, 203–5 XI 30.

Pavel Vlček