HAIDINGER Karl 10.7.1756-16.3.1797

Z Personal
Karl HAIDINGER
Narození 10.7.1756
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 16.3.1797
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 11- Geolog
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 63-64

HAIDINGER, Karl, * 10. 7. 1756 Vídeň (Rakousko), † 16. 3. 1797 Vídeň (Rakousko), přírodovědec, báňský odborník

Otec Georg Cornelius H. byl správcem chudinského ústavu ve vídeňské Všeobecné nemocnici, matka Maria Ursula, roz. Kaiserová, byla dcerou c. k. vládního rady. Po úmrtí rodičů H. od 1777 studoval přírodní vědy a matematiku, zároveň působil ve hvězdárně vídeňské univerzity. Od 1780 spolupracoval s Ignácem Bornem jako adjunkt ve dvorní sbírce přírodnin ve Vídni, pro niž zpracoval katalog korýšů a zahájil katalogizaci nerostů. Zřejmě 1782 byl ve Vídni přijat do zednářské lóže Zur wahren Eintracht; téhož roku uveřejnil v časopisu Physikalische Arbeiten der einträchtigen Freunde in Wien práci o mlži rodu Diceras ze svrchní jury bradlového pásma u Ernstbrunnu (severně od Vídně), první paleontologickou studii z této jednotky, pokračující na Moravu (mj. lokalita Štramberk).

1785–86 působil ve sklárnách ve Sklených Teplicích (u Banské Štiavnice); stal se jedním ze zakládajících členů mezinárodní báňské společnosti Sozietät der Bergbaukunde, kterou iniciovali Born a Friedrich Wilhelm Heinrich von Trebra. 1786–88 H. působil ve státních dolech v Jáchymově, 1788–90 přednášel matematiku a mechaniku na Báňské a lesnické akademii v Banské Štiavnici. 1790 se vrátil do Vídně jako c. k. rada Dvorní komory pro mincovnictví a  hornictví. 1795–96 se skupinou odborníků navštívil průmyslová centra ve Velké Británii (Londýn, Birmingham, Manchester, Edinburgh), kde studoval výstavbu kanálů, provozy černouhelných dolů, železáren a porcelánek; po návratu předložil návrh na (nerealizovanou) reformu báňského průmyslu v habsburské monarchii. Jako jeden z prvních se pokusil o klasifikaci horninových jednotek (1785, 1787).

S  manželkou Josephou, roz. Schwabovou, měl čtyři syny a dceru: Moritze (* 23. 9. 1788, † 1809), vojáka, Eugena (1790–1861), Rudolfa (1792–1866) a Wilhelma (1795–1871). Dcera Sidonie (* 9. 8. 1797, † 16. 3. 1843) se 1820 provdala za Ferdinanda von Thinnfeld, který byl od 1848 ministrem zemědělství a důlního průmyslu ve vládě Felixe Schwarzenberga. H. byl pochován na hřbitově ve Vídni-Währingu.

D: Index rerum naturalium Musei Caesarei Vindobonensis. Pars I. Testacea, Wien 1782; Eintheilung der k. k. Mineraliensammlung in Wien, Wien 1782; Beschreibung einer seltenen Versteinerung aus dem Geschlechte der Gienmuscheln, in: Physikalische Arbeiten der einträchtigen Freunde in Wien 1, 3. Quartal, 1785, s. 87–89; Verzeichniß aller in dem Wieliczkaer Salzwerkern (!), im Königreich Galizien einbrechenden Salz- und Steinarten, in: tamtéž 1, 4. Quartal, 1785, s. 1–20; Entwurf einer systematischen Eintheilung der Gebirgsarten…, in: tamtéž 2, 2. Quartal, 1787, s. 23–104; Etwas über den Durchgang der Blätter bei Fossilien, über Saphir, Rubin, und Spinell, in: Neuere Abhandlungen der k. Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften 2, 1795, s. 95–123.

L: Wurzbach 7, s. 206–208; ADB 10, s. 380–381; NDB 2, s. 519–520; OSN 10, s. 744; NGS 2, s. 708; H. Zapfe, Index Palaeontologicorum Austriae, Wien 1971, s. 44; W. E. Wilson, The History of Mineral Collecting 1530–1799, in: The Mineralogical Record (Tucson) 25, 1994, č. 6, s. 102, 174; G. K. Kodek, Brüder, reicht die Hand zum Bunde. Die Mitglieder der Wiener Freimaurerlogen (1742–1848), Wien 2011, s. 95; História geológie na Slovensku 1, P. Grecula (ed.), Bratislava 2002, s. 81–216; H. W. Flügel, C. M. H. und Abraham Gottlob Werners „Klassifikationen“ der „Gebirgsarten“ von 1787, in: Jahrbuch der Geologischen Bundesanstalt (Wien) 143, 2003, č. 4, s. 535–541; http://de.wikipedia.org (stav k 13. 3. 2017).

Pavel Vlašímský