HALLASCHKA Franz Ignatz Cassian 10.7.1780-12.7.1847

Z Personal
Franz Ignatz Cassian HALLASCHKA
Narození 10.7.1780
Místo narození Budišov nad Budišovskou
Úmrtí 12.7.1847
Místo úmrtí Praha
Povolání 2- Fyzik
9- Astronom nebo astrolog
12- Geograf
49- Náboženský nebo církevní činitel
10- Meteorolog nebo klimatolog
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 132

HALLASCHKA, Franz Ignatz Cassian (též HALAŠKA), * 10. 7. 1780 Budišov nad Budišovkou, † 12. 7. 1847 Praha, přírodovědec, kartograf, matematik, fyzik

Syn tkalce Isidora H. Studoval na piaristické škole ve Staré Vodě (Město Libavá). Do piaristického řádu vstoupil 1799 v Lipníku nad Bečvou a přijal řádové jméno Cassian. Vystudoval přírodní vědy na pražské a vídeňské univerzitě (doktorát filozofie 1807), zároveň učil na řádových školách ve Strážnici, Mikulově, Lipníku nad Bečvou, Vídni a v Kroměříži. 1804 byl vysvěcen na kněze. Zabýval se matematikou, fyzikou, hudbou a orientálními jazyky. Od 1808 učil jako profesor přírodních věd na filozofii v Brně, tam prováděl i meteorologická pozorování, 1814 byl povolán na pražskou univerzitu. V Praze zůstal do 1832 jako profesor přírodozpytu, do něhož náležel i fyzikální zeměpis. Již v Brně založil hvězdárnu, prováděl astronomická i meteorologická pozorování a později s Martinem A. Davidem měřil zeměpisné souřadnice různých míst v Čechách. Přátelil se s Janem Evangelistou Purkyněm. V Praze napsal své vrcholné dílo, třísvazkovou učebnici Handbuch der Naturlehre (Příručka přírodovědy, 1824–25), jejíž poslední díl téměř celý věnoval matematické a fyzikální geografii. Jednalo se o první zeměpisnou učebnici v Čechách, v níž autor navázal na soudobé vědecké poznatky, a to zejména Alexandra von Humboldta, Friedricha von Bessela a Karla Rittera. H. se v Čechách řadí k zakladatelům mnohých vědeckých oborů, zvláště klimatologie. Kromě geografie publikoval také díla z fyziky, matematiky a astronomie, v knize Elementa eclipsium (1816) se věnoval výpočtům i kartografickému zakreslení slunečních zatmění. V závěru života napsal práci o dějinách rodiště.

Od 1823 byl členem KČSN, 1823 H. děkanem filozofické fakulty, 1832 rektorem pražské univerzity. Následujícího roku přešel na vídeňskou univerzitu, kde se stal ředitelem filozofických studií a 1834 rovněž rektorem. Udržoval kontakt s evropskou vědeckou elitou. 1838 byl jmenován proboštem ve Staré Boleslavi a zemským prelátem. V závěru života střídavě pobýval v Praze a ve Vídni, byl pohřben ve společném hrobě piaristů na staroboleslavském městském hřbitově. Pamětní deska se nachází ve Staré Boleslavi, v rodišti je po něm pojmenováno náměstí (ulice, kde se narodil, se až do 1945 jmenovala Hallaschkagasse).

D: Elemente der Naturlehre, 1813; Kurze Anleitung zur Kenntniss der Sternbilder, 1814; Dissertatio de constructione et usu barometri et thermometri, 1814; Elementa eclipsium, 1816; Versuch einer geschichtlichen Darstellung dessen, was an der Karl-Ferdinandischen Universität zu Prag in der Experimentalphysik gearbeitet wurde..., 1818; De lege dilatationis per calorem…, 1818; De phaenomenis tuborum capillarium, 1819; De phaenomenis electromagneticis, 1822; De luminis inflexionis et deflexionis phaenomeno, 1822; Handbuch der Naturlehre, 1–3, 1824–25; Sammlung von naturwissenschaftl. Beobachtungen, die in d. J. 1817–1827 vom P. O. in Prag ausgeführt wurden, 1828.

L: Wurzbach 7, s. 239–241; OSN 10, s. 795; L. Nový a kol., Dějiny exaktních věd v českých zemích, 1961, rejstřík; BL 1, s. 517; V. Häufler, Dějiny geografie na Univerzitě Karlově 1348–1967, 1968, s. 45, 392–393; ÖBL 2, s. 160; M. Zemek – J. Bombera – A. Filip, Piaristé v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1631–1950, Prievidza 1992, passim; Slezsko 6, s. 42–43; DUK 3, s. 75, 78; J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 170; M. Šolc, F. Ignaz Cassian H. and his book „Elementa Eclipsium“, in: AUC – Mathematica et Physica 40, 1999, s. 51–78; K. Krška – F. Šamaj, Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku, 2001, s. 73–74; J. Bombera, Památce Františka Ignáce Cassiána Halaschky, in: Tři sta let piaristů v Jeseníkách, 2001, s. 47–52; R. Brázdil – H. Valášek – J. Macková, Meteorologická pozorování v Brně v první polovině 19. stol., 2005, s. 117–131 (se soupisem díla); Ottova encyklopedie ČR 5, 2006, s. 141; J. Martínek, Geografové v českých zemích 1800–1945 (biografický slovník), 2008, s. 98–99.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek