HALLA Jan 14.4.1885-26.5.1955

Z Personal
Jan HALLA
Narození 14.4.1885
Místo narození Vsetín
Úmrtí 26.5.1955
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 130

HALLA, Jan, * 14. 4. 1885 Vsetín, † 26. 5. 1955 Praha, básník, překladatel, státní úředník

Gymnázium začal studovat ve Valašském Meziříčí, 1904 maturoval v Místku. Na právnické fakultě české univerzity v Praze (JUDr. 1913) se od třetího ročníku systematicky zaměřil na národohospodářskou teorii, 1908 vykonal studijní cestu do Lipska a Berlína. Za vysokoškolských studií se přimkl k slovakofilskému kulturnímu proudu, stal se členem spolku slovenských akademiků Detvan, pod vlivem P. Blaha a V. Šrobára přijal ideologii hlasismu, vycházející ze zásad těsné česko-slovenské spolupráce, která se prosazovala v  revue Hlas a hlásila se k učení T. G. Masaryka. Pod pseudonymem Ivan Gall psal vybroušenou slovenštinou formálně dokonalé básně a drobné lyrické prózy; patřil k významným představitelům mladší vlny slovenské moderny. Beletrii publikoval pouze časopisecky. 1907–10 redigoval revue Naše Slovensko, orgán českých slovakofilů, 1909–14 byl redaktorem národohospodářské rubriky časopisu Prúdy, kolem něhož se soustředila tzv. druhá generace hlasistů. Jako šéfredaktor vedl Národohospodářský věstník Českoslovanské jednoty. Vedle J. Rotnágla a R. Piláta byl hlavním organizátorem luhačovických porad českých a slovenských politiků před první světovou válkou. Od 1913 člen agrární strany, v níž podporoval nacionalistické křídlo I. Zahradníka a 1915–16 se snažil koordinovat slovakofilskou skupinu v domácí rezistenci (mj. K. Kálal, R. Pilát, F. Táborský, F. Votruba, A. Kolísek, F. J. Kroiher, J. Rotnágl, F. Veselý). 1916–18 byl na vojně. Po vídeňské poradě šéfredaktora Národních listů F. Síse s M. Hodžou (27. 7. 1918) se stal tajemníkem Slovenského komitétu Národního výboru československého. Řídil administrativní i personální přípravy česko-slovenské spolupráce při plánovaném vzniku společného státu. 1918–20 byl za Slovenský klub poslancem Revolučního národního shromáždění, 1925–29 poslancem Národního shromáždění za agrární stranu, 1919–21 tajemníkem ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska, 1919–22 šéfredaktorem Slovenské vlasti, 1922–25 županem Pohronské župy ve Zvolenu, 1929–38 přednostou referátu školství a osvěty Zemského úřadu v Bratislavě (vládní rada). Jako důchodce se po vzniku Slovenského státu 1939 musel vrátit do Prahy. Psal epigramy a přeložil prózu J. Kalinčiaka Restaurace. Jeho literární tvorbu shrnula posmrtná sbírka Odkaz (1956) a výbor Keď lístie padá (1973), z publicistiky je nejvýznamnější svazek Pro patria bene meritis (1938). Oženil se s Noemi, roz. Koerausovou, manželé měli syna a dceru.

L: R. Brtáň, Odmlčaný básnik Ivan Gall, Bratislava 1935; M. Gáfrik, Poézia Slovenskej moderny, tamtéž 1965, s. 203–233; F. Veselý, Od liet mladých k nemladým, tamtéž 1969, s. 147–166; M. Kučera, Blýskání nad Tatrou. Subjektivní antologie moderní slovenské poezie, 2002, s. 48–49; AČP, s. 120; SBS 2, s. 158 (jako Gall, Ivan); Slovník prvního československého odboje, s. 47; Kolář Elity, s. 77; Slovník slovenských spisovateľov 20. storočia, Bratislava–Martin 2001, s. 110; BLS 3, s. 47–48 (jako Gall, Ivan, se soupisem díla a literatury).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera