HAMMER Jan 15.9.1919-2.5.1989

Z Personal
Jan HAMMER
Narození 15.9.1919
Místo narození Nýřany (u Plzně)
Úmrtí 2.5.1989
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 21, Praha 2018, s. 146

HAMMER, Jan, * 15. 9. 1919 Nýřany (u Plzně), † 2. 5. 1989 Praha, jazzový hudebník, lékař

Syn Zdeňka H. (1882–1929), synovec Boleslava H. (1881 až 1913). Pocházel z hudbymilovné rodiny, již v dětství hrál na klavír a housle, jako student gymnázia též na kontrabas v orchestru Petra Ledna. Po maturitě 1939 nastoupil v Praze na Lékařskou fakultu UK, jeho studium vzápětí přerušila druhá světová válka a uzavření českých vysokých škol. Během německé okupace se živil jako člen orchestru i Hot kvintetu Emila Ludvíka (1938–41), Elit Clubu (1941–42), skupiny Rytmus 42 (1942–44), Swing Stars a současně orchestru Kamila Běhounka (1945–46) a opět souboru Rytmus (1947–49). Postupně začal hrát také na vibrafon a komponovat. Po válce školu dokončil, 1948 promoval (MUDr.) a začal pracovat jako kardiolog v Thomayerově nemocnici v Praze, kde se mj. podílel na vybudování koronární jednotky. 1960 obhájil vědecký titul CSc. 1968–69 pobýval na stipendiu v USA.

1947 se oženil se zpěvačkou Vlastou Průchovou (1926–2006); manželé měli dvě děti, syna Jana H. ml. (* 17. 4. 1948 Praha), později jazzového hudebníka, který po okupaci ČSSR 1968 emigroval do USA, kde získal světový věhlas především jako autor filmové hudby, a dceru Andreu, baletku.

H. měl 1951–52 vlastní skupinu, jejímiž členy byli vedle jeho manželky M. Polák, J. Verberger, L. Hulan a J. Jirmal. Později hrával s příležitostnými formacemi, zvláště na jam sessions v pražské kavárně Hybernia, kde též účinkoval s orchestrem Ferdinanda Petra, ve Varieté Drahňovský aj. Od druhé poloviny šedesátých let se uplatňoval v Redutě při vzpomínkových pořadech Jazz kolem Pygmalionu, ve vystoupeních s manželkou, synem a dcerou, dále s triem R. Daška apod. H. vystupoval na koncertech až do osmdesátých let, mj. se několikrát zúčastnil festivalů Vokalíza (s V. Průchovou) a Jazz Praha.

V padesátých letech spoluzakládal a od 1956 předsedal Kruhu jazzové a moderní taneční hudby, později Federaci československých jazzklubů i Československé jazzové federaci. Řadil se k zakladatelům Mezinárodního jazzového festivalu Praha, organizoval festivalová jam sessions a jako odborný poradce se spolu s I. Poledňákem podílel na vzniku dokumentárního filmu z prvního ročníku tohoto festivalu. Zasedal také v hudebních porotách. Napsal statě 20 let v zápisníkuKruhy a kroužky kolem jazzu, které vyšly v časopise Taneční hudba a jazz (1960, resp. 1962).

Jako hudebník byl v podstatě samoukem, přesto ve hře na kontrabas i vibrafon dosáhl pozoruhodné úrovně a ovládl jak swingový, tak později bopový výraz, hrál například s belgickým bopovým souborem Roger Rose při jeho návštěvě Prahy. Vzorem ve hře na kontrabas mu byl Bob Haggart a ve hře na vibrafon Lionel Hampton. H. byl průkopníkem swingového a scatového zpěvu v Čechách (zvláště titul Four Brothers s V. Průchovou na gramodesce Supraphon 1964). Jako skladatel a aranžér se uplatnil v mnoha hudebních uskupeních, kde působil. Skládal instrumentální kompozice i jazzem ovlivněné písně, na nichž často spolupracoval s textařem Jaromírem Hořcem: Na počátku bylo blues, Náš dědeček, Blues pro malého chlapce, Dej mi A, Rozmarné stvoření, Docela všední obyčejný denVšechno je prosté. H. patřil jako aktivní hudebník a později také jako organizátor k nejvšestrannějším a nejpozoruhodnějším osobnostem českého jazzu.

L: L. Dorůžka, EKG & Bop – J. H., in: Melodie 1980, č. 10, s. 306; EJ, s. 176–177; J. Kotek, Kronika české synkopy 2, 1990, passim; týž, Dějiny české populární hudby a zpěvu (1918–1968), passim; Tomeš 1, s. 408; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 11. 4. 2017); https://www.nyrany.cz/mesto/o-meste/nasi-rodaci/jan-hammer/ (stav k 11. 4. 2017). Jan H. ml.: EJ, s. 177–179.

Mojmír Sobotka