StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HAUNER Emanuel 24.12.1875-14.6.1943

Emanuel HAUNER
Narození	24.12.1875
Místo narození	Praha
Úmrtí	14.6.1943
Místo úmrtí	Praha
Povolání	63- Spisovatel 64- Překladatel 68- Redaktor nebo žurnalista
Citace	Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 304
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59173

HAUNER, Emanuel, * 24. 12. 1875 Praha, † 14. 6. 1943 Praha, spisovatel

Narodil se v chudé rodině na Novém Městě pražském, otec Vojtěch pracoval jako vrátný. 1893 H. absolvoval reálné a vyšší gymnázium v Praze, poté pobýval několik měsíců u premonstrátů na Strahově. Před složením noviciátu klášter opustil, zapsal se na teologii, studií po jednom semestru zanechal. Nedokončil ani studium filozofie. 1898 vystoupil z katolické církve a zůstal bez vyznání. Pracoval jako asekurační úředník ve Vzájemné pojišťovně Praha, jejíž pobočku v Terstu pomáhal 1913 zakládat; později se stal ředitelem pražské kanceláře. Byl předním organizátorem českého hermetického hnutí a členem několika společností; 1905 spoluzakládal zednářskou lóži U Tří korunovaných sloupů (pro veřejnost Jednota přátel filosofie), 1912 vstoupil do literární společnosti Sursum, vycházející z katolictví a mysticismu, působil také v hermetické společnosti Universalia a Theosofickém spolku, který se 1908 změnil na Českou společnost theosofickou. Trvale se zajímal o bibliofilie, numizmatiku a heraldiku. Politicky působil v České straně pokrokové. Po 1918 spolupracoval s Bohumilem Jandou, který založil nakladatelství Sfinx. Byl blízkým přítelem básníka Karla Tomana. Většinu života bydlel H. na Královských Vinohradech, od 1924 pobýval také v Želivě. S manželkou – sochařkou Terezií, roz. Pejšovou (1872–1937) – měl syna Viktora (* 1899) a dcery Lidmilu (* 1902), Svatoslavu (* 1907) a Drahomíru (* 1911). Pohřben byl v pražské Šárce u kostela sv. Matěje.

Zpočátku patřil k okruhu autorů kolem Moderní revue. Jeho první sbírka básní Sabbathy duše (1899) vycházela ze symbolistní a dekadentní poetiky. Další sbírka Volání do kosmu (1919), vydaná pod pseudonymem Aurel Vlach, obsahovala básně v próze filozoficky reflektující lidskou existenci. K cyklu dřevorytů Josefa Váchala připravil H. pod názvem Praha sbírku básní, která vyšla jen částečně v časopisecké podobě. V rukopise zůstaly i básně souhrnně nazvané Cesta do nitra. Redigoval časopis Sborník pro filosofii, mystiku a okultismus (1905) a také několik podobně orientovaných knižnic (Knihovna praktické duševědy, 1906; Knihovna Sfingy, s Milošem Maixnerem, 1920–25). V periodiku Nové slunce zveřejnil studie Julius Zeyer o okultismu a Doktor Faust. Pravidelněji přispíval do okultních časopisů Isis (1905–08 pod pseudonymem Platon) a Pentagram (1919–22), které vycházely v Přerově, či do ateistického periodika Volná myšlenka (1906–09). Od poloviny dvacátých let se H. obracel zpět ke katolickému spiritualismu. Opětovné sblížení s řádem premonstrátů se odrazilo v jeho pozdních pracích. S náměty vlastní tvorby korespondovaly rovněž H. překladatelské aktivity (např. É. Lévi, Dogma a rituál vysoké magie II., 1919; P. Sédir, Povinnost duchovního člověka, 1919; Tomáš Kempenský, Růžová zahrádka, 1940).

D: Stručný nástin některých tajných společností, 1905; Slovníček spiritualistický, [1911] a 1923 (opravené a rozšířené vydání); Vlastnické knižní značky, jež se odnášejí ke klášterům, osobám, osadám, stavbám a jiným předmětům posvátného, bělostného a vyňatého řádu řeholních kanovníků premonstrátských cirkarie kdysi českomoravské a k jejich affiliacím, 1940; Premonstrátské medaile, jetony, známky a odznaky bývalé českomoravské cirkarie, 1942.

L: LČL 2/1, s. 97–98 (se soupisem díla a literaturou); B. Lifka, E. H., staromil a sběratel z někdejších časů, in: Marginalie. Věstník Spolku českých bibliofilů, 1943/1944, s. 21–28; M. Nakonečný, Novodobý český hermetismus, 2009, s. 189–194; Y. Dörflová, Fond E. H. ve sbírce Lešehradeum, in: Láska a život vždy pro mne jedno budou. K 100. výročí narození Františka Hrubína, 2010, s. 275–278; A. Baránková, Konverze a rekonverze E. H. v období fin de siècle, 2013 (bakalářská diplomová práce, FF UK, Praha); cs.wikipedia.org (stav k 28. 3. 2018).

P: LA PNP, f. Lešehradeum – sbírka – E. H.; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 163, obrazy 444, 446, 451–453.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Lenka Křížová