HEINZ Josef st. 11.6.1564-15.10.1609

Z Personal
Josef st. HEINZ
Narození 11.6.1564 (křest)
Místo narození Basilej (Švýcarsko)
Úmrtí 15.10.1609
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 421
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83139

HEINZ, Josef st. (též Heintz, Joseph), * 11. 6. 1564 (křest) Basilej (Švýcarsko), † 15. 10. 1609 Praha, architekt, malíř

Vyučil se v Basileji u malíře Hanse Bocka st. a patrně také u svého otce, kameníka a stavitele Daniela H. st. V letech 1584–91 H. pobýval v Itálii, nejdříve v Římě, 1587–89 v Benátkách a ve Florencii, zřejmě se zdržoval i v Bologni a na dalších místech. V Římě se patrně pohyboval v okruhu nizozemských malířů. Uměleckou dráhu chtěl nastoupit na saském dvoře, na cestě do Saska se však doslechl o smrti kurfiřta Christiana I. († 1591), zůstal tedy v Praze, kde byl v prosinci 1591 zmiňován jako dvorní malíř císaře Rudolfa II., přijatý se zpětnou platností již od ledna. V Čechách nepochybně pobýval do léta následujícího roku, poté odcestoval do Itálie, 1592–93 je bezpečně doložen v Římě, kam ho císař poslal kreslit a kopírovat slavná malířská díla.

Asi ve druhé polovině 1596 H. odcestoval do Bernu, kde mu zemřel otec, 1597 se pohyboval v bavorském Augsburgu, ve městě se 1598 oženil s dcerou zlatníka Reginou Gretzingerovou a díky sňatku tam získal měšťanství. V manželství se narodily tři děti, syn Josef H. ml. (? 1600 – 1678) se stal rovněž známým malířem. 1600–01 H. pobýval střídavě v Praze a Augsburgu. 1599 snad vypracoval projekty k novostavbě císařského zámku v Linci. 1602 ho v Praze nobilitoval císař Rudolf II., který si jeho práce velmi cenil, a to současně s bratrem Danielem H. ml. 1602–03 H. dostal jako císařský stavitel zaplaceno za plány k augsburské zbrojnici. V lednu 1603 se uplatnil jako architekt při přestavbě zámku v Neuburgu an der Donau. Údajně se podílel i na úpravách místního kostela, věže, radnice a zemského domu. Od té doby v H. tvorbě převážily architektonické úlohy. Koncem září 1603 byl H. opět v Praze, v prosinci téhož roku ve Štýrském Hradci portrétoval členy císařské rodiny. Znovu se v Praze objevil v červnu 1604, ale již v červenci údajně hovořil s würzburským biskupem Juliem Echterem o plánech tamní pevnosti Marienberg. 1606 během delšího pobytu v Augsburgu H. pracoval na úpravách zámku ve švábském Haunsheimu a maloval tam pro kostel. Navrhoval pravděpodobně rovněž model nerealizované lodžie na Perlachu v Augsburgu (1609), projektoval detaily pro evangelický kostel sv. Ulricha v Augsburgu, kde rovněž nadále sledoval výstavbu zbrojnice. Na počátku června 1607 se vrátil do Prahy, kde nato zemřel.

Předpokládá se, že H. se podílel na architektonickém formování luterského kostela Nejsvětější Trojice na Malé Straně v Praze (dnes P. Marie Vítězné). Jeho malířská tvorba byla ovlivněna italskou malbou, pozdní práce především benátským šerosvitem. Věnoval se jak náboženským, tak mytologickým kompozicím, maloval drobné kabinetní obrazy, významné byly jeho portréty. H. díla uchovává především vídeňské Uměleckohistorické muzeum, drážďanský Zwinger a Národní galerie v Praze.

D: výběr: Portrét Rudolfa II., 1594; Cesta do Emauz, 1598; Diana a Akteïon, před 1600 (vše Kunsthistorisches Museum Wien); Portrét muže a ženy, 1598 (Kunstmuseum Bern); Únos Proserpiny (Gemäldegalerie Dresden); Faëthonův pád (Museum der bildenden Künste Leipzig); Klanění pastýřů (NG Praha); Poslední soud, 1608–1609 (Obrazárna Pražského hradu); Sv. Rodina se sv. Kateřinou a Barborou (kaple sv. Barbory v klášteře sv. Tomáše na Malé Straně v Praze).

L: OSN 11, s. 32; Thieme–Becker 16, s. 311–312; Toman 1, s. 316; NDB 8, s. 443–444; J. Zimmer, Josephus Heintzius – architectus cum antiquis comparandus. Příspěvky k poznání rudolfinské architektury mezi léty 1590–1612, in: Umění 17, 1969, s. 217–246; J. Zimmer, Joseph Heintz der Ältere als Maler, Weissenhorn 1971; týž, Joseph Heintz als Architekt, in: Elias Holl und das Augsburger Rathaus, Regensburg 1985, s. 98–118; Th. Da Costa-Kaufmann, The School of Prague. Painting at the Court of Rudolf II., Chicago–London 1988, s. 36–37, 39–40, 108–109; DČVU 2/1, s. 199–204; NEČVU 1, s. 252; De Gruyter Allgemeines Künstlerlexikon, Bd. 71, Berlin– Boston 2011, s. 242–244; M. Ježková, Bibliographie Joseph Heintz d. Ä. als Maler und Zeichner, in: Studia Rudolphina. Bulletin of the Research Center for Visual Arts and Culture in the Age of Rudolf II., sv. 16, 2016, s. 128–134; cs.wikipedia.org (s další literaturou; stav k 10. 8. 2019).

Pavel Vlček