Biografický slovník
HEJČL Jan Nepomuk Josef 15.5.1868-5.2.1935
| Jan Nepomuk Josef HEJČL | |
 | |
| Narození | 15.5.1868 |
|---|---|
| Místo narození | Žamberk |
| Úmrtí | 5.2.1935 |
| Místo úmrtí | Olomouc |
| Povolání |
55- Jazykovědec 63- Spisovatel 53- Historik 64- Překladatel 49- Náboženský nebo církevní činitel 50- Náboženský publicista |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 424-425 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79152 |
HEJČL, Jan Nepomuk Josef, * 15. 5. 1868 Žamberk, † 5. 2. 1935 Olomouc, římskokatolický kněz, teolog, spisovatel, pedagog
Syn sekerníka Václava a Anny H., pokřtěn jako Jan Josef. 1879–87 studoval na gymnáziu v Hradci Králové, poté vstoupil do kněžského semináře a 1891 byl vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Čermné nedaleko rodiště, současně studoval teologii v Olomouci a ve Vídni (ThDr. 1899). Následně přednášel pedagogiku, biblická studia a východní jazyky v hradeckém semináři, jehož byl vicerektorem, od 1899 spirituálem a od 1902 vedoucím katedry Starého zákona. 1904–05 podnikl cestu do Palestiny, Sýrie a Egypta, jeho zprávy z cest vycházely na pokračování v českém denním tisku, později byly vydány knižně. Díky stipendiu studoval v letním semestru 1906 orientalistiku v Berlíně, později na univerzitě v Mnichově a na Biblické škole v Jeruzalémě.
Na teologickou fakultu do Olomouce byl povolán 1909 po odchodu cestovatele a orientalisty Aloise Musila do Vídně. Komise mu dala přednost před německými kandidáty i před jeho rivalem Vojtěchem Šandou. Byl znám jako vynikající přednášející a přísný examinátor, věnoval se Starému zákonu a východním jazykům, příp. orientalistice. 1914–16 zastával úřad děkana fakulty. 1924 byl jmenován čestným radou královéhradecké biskupské konzistoře. 1925 se zvažovalo jeho povolání do Prahy; sám H. však váhal a kandidaturu chápal jako osobní oběť, přednost nakonec dostal Josef Slabý. 1930 podruhé navštívil Svatou zemi, při návratu se zastavil v Římě a při zvláštní audienci ho přijal papež. Na fakultě působil do konce života. Pohřben byl do rodinného hrobu na olomouckém hřbitově.
Celoživotně se zabýval překladem Bible: 1917–25 vydal s titulem Bible Česká svůj převod Starého zákona z latinské Vulgaty, s přihlédnutím k hebrejskému originálu a doprovozený obsáhlým poznámkovým aparátem. Text vycházel po jednotlivých sešitech, redakční a organizační práce obstarával zejména Antonín Podlaha s jazykovými poradci Ludvíkem Matoušů a Aloisem Hlavinkou. Přes kritiku Bedřicha Hrozného, který vytýkal použití latinského textu jako výchozího místo originálu, nebo V. Šandy, jenž H. nařkl z falšování biblického textu, byl překlad vysoko ceněn. V případě Nového zákona H. 1926 publikoval upravený překlad Jana Ladislava Sýkory (v některých kapitolách jde však spíše o H. dílo), uvažoval též o vlastním překladu z latiny, k němu se však již nedostal. Vedle toho publikoval studie a cestopisné texty o Svaté zemi. Články s biblistickou i orientalistickou tematikou přispíval do Časopisu katolického duchovenstva. 1912–32 se podílel se na vydávání Českého slovníku bohovědného. S hudebním vědcem Dobroslavem Orlem sestavil český text pro mariánské nešpory.
D: výběr: Das alttestamentliche Zinsverbot im Lichte der ethnologischen Jurisprudenz sowie des altorientalischen Zinswesens, Freiburg im Breisgau 1907; Do města Davidova z města Eliščina, 1909; Ke svatyni kannanejské, 1911; Hodinky mariánské…, vydané dne 1. listopadu 1911 (překlad), 1911; Příručka k biblické dějepravě pro školy obecné a občanské 3, Obrazy archeologické (s J. Miklíkem), 1927; Od Květné neděle do Bílé soboty, 1928; Eurytmie listu sv. Judy, 1932; Písmo svaté v životě knězově, 1932; Do Soluně a do Galatie. Překlad a výklad, 1933; Eucharistická četba Bible, 1933; Dvakrát do Korinta. Překlad a výklad, 1934.
L: OSND 2/2, s. 1068; MSN 3, s. 120; KSN 5, s. 72; Tomeš 1, s. 439; F. Novák, J. Nepomucký H. a jeho životní dílo, 1999; P. Jäger, J. N. H. Vědecký spor s Václavem Šandou, 2007 (magisterská diplomová práce, KTF UK, Praha); týž, J. N. H. a Bible Česká, in: In Spiritu Veritatis. Almanach k 65. narozeninám Dominika Duky OP, M. Bedřich – B. Mohelník – T. Petráček – N. Schmidt (eds.), 2008, s. 87–115; P. Jäger – L. Nosek – T. Petráček, Ve službě Písmu a církvi. Čeští studenti Jeruzalémské biblické školy, in: Salve 19, 2009, č. 3, s. 55–117; T. Petráček, Bible a moderní kritika, 2011, rejstřík; J. Peta, Literární průvodce Hradcem Králové, 2016, s. 136.
P: ZA, Opava, pobočka Olomouc, osobní fond.
Jiří Martínek
