HELLER Max 12.9.1829-13.10.1899

Z Personal
Max HELLER
Narození 12.9.1829
Místo narození Lipník nad Bečvou
Úmrtí 13.10.1899
Místo úmrtí Hranice
Povolání 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 457-458
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77672

HELLER, Max, * 12. 9. 1829 Lipník nad Bečvou, † 13. 10. 1899 Hranice, textilní podnikatel

Syn židovského obchodníka se sukny v Hranicích Simona H. Nejprve studoval na piaristickém gymnáziu v Lipníku, 1842, po úmrtí otce, se musel vyučit obchodním příručím. Měl se naučit maďarsky, aby mohl obchodovat také v Uhrách, proto byl poslán do většího obchodního domu v Temešváru, odkud se však po půl roce vrátil, neboť se tam mluvilo jen německy a srbsky. 1843 v Brně vstoupil jako praktikant do služeb zásilkového obchodního domu Josef Max Ripka a spol. 1845 náhle zemřel jeho starší bratr, jenž vedl rodinný podnik v Hranicích, a ještě neplnoletý H. se musel vrátit domů, aby se spolu s matkou ujal jeho vedení a firmu (S. Hellera vdova a syn) rozšířil. Po 1850 se pustil také do průmyslového podnikání, v Hranicích z malých dílen se čtyřmi soupravami přádelních strojů a dvaceti pěti ručními tkalcovskými stavy zřídil přádelnu a tkalcovnu vlněného zboží. Ta původně vyráběla flanely všeho druhu, módní zboží a také bílé sukno pro vojsko (rakouská pěchota tehdy nosila bílé uniformy). Od 1866 dodávala tkaniny pro erár a vojsko, kromě monarchie si zajistila odbytiště také v Turecku a na Balkáně. 1864 se H. oženil, 1867 přikoupil pozemky, na nichž od 1869 budoval větší továrnu. Firma obdržela záslužnou medaili 1873 na světové výstavě ve Vídni a 1882 zlatou medaili na výstavě v Terstu, v obou městech si zřídila obchodní pobočku. Max H. se stal členem představenstva a členem řady dobročinných a humanitárních spolků.

Do firmy 1892 vstoupil jako veřejný společník syn Richard H. (1865–1933) a po otcově smrti ji převzal. 1905 byla továrna poškozena požárem, Richard ji poté znovu vybudoval, zmodernizoval a dále rozšířil.

L: BL 1, s. 590; Heller 4, s. 52–53; GIÖ 3, s. 17; Podnikatelé 1, s. 165; V. Bednář – T. Pospěch, Židé na Hranicku, 2007, s. 17.

Bohumír Smutný