StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HERBERT Bohumír 8.2.1674-2.12.1740

Bohumír HERBERT
Narození	8.2.1674
Místo narození	Fulnek
Úmrtí	2.12.1740
Místo úmrtí	Lipník nad Bečvou
Povolání	76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 498
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82086

HERBERT, Bohumír (též Gottfried), * 8. 2. 1674 Fulnek, † 2. 12. 1740 Lipník nad Bečvou, malíř

Základní malířské vzdělání získal v ateliéru rodiny Riedlů ve Fulneku. Po absolvování tovaryšské cesty se vrátil do Fulneku, kde získal první zakázky. Po požáru tamního kapucínského klášterního kostela (1695) namaloval pro něj a sousední loretánskou kapli (1788 zrušena, 1792 zbourána) několik oltářních obrazů, např. sv. Antonína z Padovy. Obraz Sv. Rodiny z této kaple (1706) se nyní nachází v kostele Sv. Trojice v Ostravici (u Frýdku-Místku). Patrně ve stejné době zhotovil též oltářní obrazy pro kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jerlochovicích (dnes součást Fulneku). Za své služby byl majitelem fulneckého panství a fundátorem kapucínského kláštera Janem Františkem hrabětem Bruntálským z Vrbna osvobozen z poddanství. Usadil se v Opavě a oženil se s Rozinou († 1710), dcerou opavského měšťana Pavla Trentina. Zde získal svou nejvýznamnější zakázku, zhotovení obrazu hlavního oltáře minoritského kostela Sv. Ducha (1712), který se však nedochoval. Vrátil se 1705 do Fulneku a zakoupil dům po svém otci. V něm se narodil syn Eliáš František Ignác H. (1708–1770), později úspěšný regionální malíř. H. přijal 1713 místo cechovního malíře v Olomouci. Jakmile zanikla malířská dílna Riedlů (1726), přesídlil opět do Fulneku a jako bratr Ivo vstoupil do řádu kapucínů (slavnostní slib přijal 1737), pro nějž nejvíce pracoval.

Těžiště H. tvorby, prodlužující na severní Moravě a ve Slezsku období raně barokní malby až do poloviny 18. století, tkvělo v produkci závěsných obrazů pro církevní objednavatele. S jeho dílem se setkáváme na řadě míst severní, střední a jižní Moravy a ve Slezsku. Kromě již zmíněných lokalit jsou to např.: filiální kostel sv. Jakuba ve Staré Vsi (dnes součást Bílovce), kostel sv. Jakuba Většího v Guntramovicích (dnes součást Budišova nad Budišovkou), filiální kostel Nejsvětější Trojice ve Svatoňovicích (u Opavy), kostel sv. Františka Serafínského v Lipníku nad Bečvou a kostel sv. Anny v Jiřicích u Miroslavi (u Znojma). H. byl i příležitostným vedutistou; 1727 zhotovil kresbu s pohledem na město Lipník nad Bečvou a 1728 s pohledem na Fulnek. Obě veduty vznikly na popud Dismase Josefa Ignáce Hoffera (1696–1747), úředníka moravského zemského soudu a historika, jehož sbírka vedut moravských měst se dnes nachází v Archivu města Brna (fond Sbírka rukopisů knihovny Mitrovského, Hofferiana).

L: Wurzbach 8, s. 359; NEČVUD, s. 278; G. Wolný, Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften, 1. Abtheilung, Olmützer Erzdiöcese, Bd. 1, 1855, s. 358; Bd. 2, 1857, s. 134, 258; Bd. 3, 1859, s. 125; G. Beck, G. H. und E. H. Zwei Maler der Heimat, in: Das Kuhländchen 8, 1927, s. 17–20; J. Svátek, K stavebním změnám minoritského konventu v Opavě, in: Slezský sborník 55, 1957, s. 132; B. Indra, Fulnečtí malíři 17. a 18. století, in: Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv. 12, 1973, s. 5–7; týž, Opavští malíři od poloviny 16. do první poloviny 18. století, in: Časopis Slezského muzea. Série B – vědy historické 29, 1980, č. 1, s. 72; týž, Příspěvky k biografickému slovníku výtvarných umělců na Moravě a ve Slezsku v 16. až 19. století, in: Časopis Slezského zemského muzea. Série B – vědy historické 47, 1998, č. 2, s. 143–144; L. Machytka, In margine barokního malířství na Moravě, in: Umění 31, 1983, č. 4, s. 350–351; M. Schenková, Malířství 18. století v západní části českého Slezska. Katalog autorsky určených děl – 2. část, in: Časopis Slezského zemského muzea. Série B – vědy historické 43, 1994, č. 3, s. 230–231; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 53, 461; 2, 1999, s. 116, 360; M. Schenková – J. Olšovský, Barokní malířství a sochařství v západní části českého Slezska, 2001, s. 45, 86; Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy 1, L. Dokoupil – M. Myška – J. Svoboda (eds.), 2005, s. 294.

Jaromír Olšovský