Biografický slovník
HERBSTOVÁ Friederike ?1805-22./23.6.1866
| Friederike HERBSTOVÁ | |
 | |
| Narození | 1805 |
|---|---|
| Místo narození | Temešvár (Rumunsko) |
| Úmrtí | 22./23.6.1866 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 500 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58045 |
HERBSTOVÁ, Friederike, * 1805 Temešvár (Rumunsko), † 22./23. 6. 1866 Praha, herečka
V literatuře se někdy uvádí rok narození 1803. Často bývá zaměňována s herečkou Ninou Herbstovou (1802–1848), s níž nebyla v příbuzenském poměru. Sporé informace o jejím dětství nelze hodnověrně ověřit. Údajně byla dcerou polské hraběnky a německého herce Heinricha Herbsta. Po otcově smrti (1815) se H. ujal herec Ludwig Devrient, který jí poskytl umělecké vzdělání a přivedl ji k herecké dráze. Mezi 1817–19 H. debutovala v soukromém divadle Urania v Berlíně. Poté získala angažmá v Magdeburku, odkud záhy odešla k divadelní společnosti Antona Fallera, s níž 1820 účinkovala v pruských lázních Bad Warmbrunn (dnes Cieplice Ślaskie-Zdrój, č. o. Jelenia Góra, Polsko). Na doporučení hraběte Clam-Gallase vystupovala 1820/21 v pražském Stavovském divadle (Bibiana, H. Cuno: Die Räuber auf Maria Kulm /Loupežníci na Chlumu/). 1822–24 hrála v Brně, 1824–26 ve Vratislavi, 1826/27 ve Štýrském Hradci, 1828 ve Vídni (K. k. privilegiertes Theater an der Wien). V zimě 1829 se vrátila do Prahy. Až do penzionování 1854 patřila k předním oporám německého činoherního souboru Stavovského divadla. 1836 hostovala na scéně vídeňského dvorního divadla (Burgtheater), 1852/53 krátce působila v Brně u ředitele Antona Balvanského, odkud se znovu vrátila do Prahy. 1853–66 vyučovala deklamaci na Pražské konzervatoři. Na scéně Stavovského divadla naposledy vystoupila pohostinsky v létě 1857.
Divadelní kariéru zahájila rolemi naivních a sentimentálních milovnic (např. Ofelie, W. Shakespeare: Hamlet). Postupně se uplatnila v širokém spektru charakterních i komediálních úloh. Od třicátých let se nejčastěji objevovala v postavách heroin, matek či žen středního věku v konverzačním repertoáru. Na českých představeních se nepodílela (s výjimkou němé role sirotka Viktorina v Castelliho melodramatu Sirotek a vrah, 1830). Příležitostně se pokoušela o vlastní dramatickou tvorbu. Dvě divadelní hry s ženskými hrdinkami (Littegarda, 1839; Sylva, 1849) však na scéně Stavovského divadla propadly. Dcera Karolína Herbstová byla rovněž herečkou.
L: Wurzbach 8, s. 361–362; RSN 3, s. 740; ÖBL 2, s. 281; BL 1, s. 601; ND a jeho předchůdci, s. 138–139; Česká divadelní encyklopedie, in: http://encyklopedie.idu.cz/ (se soupisem rolí, stav k 30. 6. 2020); O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters. Von den Anfängen des Schauspielwesens bis auf die neueste Zeit 3, 1888, s. 143–145, 158–159, 161, 173, 188, 206, 209, 216–217, 230–231, 235–237, 397, 409, 516 (s rokem narození 1803); O. G. Flüggen, Biographisches Bühnen-Lexikon der Deutschen Theater. Von Beginn der deutschen Schauspielkunst bis zur Gegenwart, München 1892; L. Eisenberg, Großes Biographisches Lexikon der Deutschen Bühne im XIX. Jahrhundert, Leipzig 1903; J. Vondráček, Dějiny českého divadla. Doba předbřeznová 1824–1846, 1957, s. 14, 54, 63, 65, 128, 130, 190, 193; P. S. Ulrich, Biographisches Verzeichnis für Theater, Tanz und Musik, Berlin 1997; Bohemia 28. 10. 1834; 24. 6. 1866 (nekrolog).
P: NA, Praha, f. Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 174, obr. 66 a 67 (s datem úmrtí 23. 6. 1866); AHMP, f. Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), Soupis pražských příslušníků 1840 – Aufnahms-Bogen vom Jahre 1840, kart. 89 (s datem úmrtí 22. 6. 1866).
Zdeněk Doskočil
